Plameňák
Probíral jsem tu teď několik českých zoologických pojmenování, která vznikla omylem, chybou, zkreslením, neporozuměním. O výrazech mrož, tuleň, tučňák by ten, kdo se na všechno včetně jazyka dívá přísně, mohl říct, že jsou to vlastně nesprávná slova. Včera jsem do této skupiny českých slov vzniklých nesprávně, ale raději řekněme kuriózně, zařadil i pojmenování vodního ptáka s dlouhýma nohama a dlouhým krkem, který je zářivě a jakoby až plamenně růžově zbarvený. Stačil jsem ale jen konstatovat, že s plameny pojmenování plameňáka nesouvisí. Přesně jsem měl říct, že původní jméno tohoto ptáka nemá s plameny nic společného.
Podle lingvisty Dušana Šlosara do podoby plameňák Presl abychom tak řekli přeložil německé Flamingo, které je však německému, původně latinskému Flamme jen vnějškově podobné. Německé Flamingo je ze španělského flamenco, a to pochází z provensálského flamenc. A provensálské slovo není z latinského flamma, plamen, ale, jak píše Jiří Rejzek ve svém Českém etymologickém slovníku, z nizozemského flaming, vlámský, a označovalo původně, cituji z Rejzkova slovníku "člověka se zarudlou pletí (jejich prototypem byli Vlámové). Odtud zřejmě přeneseno na vysokého růžového ptáka." Stejný původ má podle Rejzka, a také podle knihy Jiřího Marvana Brána jazyků otvíraná, název španělské cikánské taneční a pěvecké kultury slovem flamenco. To prý kupodivu také nemá nic společného s plameny, a tedy ohnivostí těchto tanců a písní, ale s Vlámy, příslušníky národnosti, která obývá část dnešní Belgie zvanou Flandry.
Ano, s těmi Vlámy, kteří dali jméno našim flámům, flámováním, flamendrům a nejspíš také flundrám. Což všechno jsou slova, která si nezaslouží, abych je jen tak odbyli. Podrobněji se k nim vrátím zítra.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
