Plasty
Už po třetí za sebou se pohroužím do jazykového zákulisí slov, která souvisejí s přídavným jménem plastický. Dnes jsou na řadě plasty neboli, jak se říká čím dál méně, umělé hmoty. Nejprve ale zopakuji, že přídavné jméno plastický má v češtině čtyři významy, z nichž tři souvisejí s prostorem a trojrozměrností a čtvrtý s tvárností, poddajností.
A z tohoto čtvrtého významu slova plastický vychází nejen pojmenování plastická bomba či plastická trhavina, protože podstatnou součástí těchto zbraní je hmota, kterou lze tvarovat, ale podle velké většiny všech pramenů, které mám k dispozici, také pojmenování plastické hmoty a plasty. Než řeknu, jak to s umělými hmotami neboli plasty je přesně, povím ještě pár slov o výrazu plastelína. Toto pojmenování nelepivé modelovací hmoty, které dnes děti říkají spíš modelína, ovšem také souvisí se čtvrtým významem slova plastický, tvárný. Je to však původně zkomolenina nebo řekněme přizpůsobení německého obchodního jména této modelovací hmoty ze zinku, hlíny, kaolínu a vosku. Ta se koncem 19. století prodávala v Německu a patrně i u nás pod názvem Plastilin, z čehož si naši předkové udělali domáčtější plastelína. A teď konečně k plastům. Toto pojmenování docela úspěšně vytlačuje dřívější spojení umělé hmoty, proti nimž měli odborníci především to, že slovo umělý není přesně definováno. V jistém smyslu je umělé kdeco, říkali. Mimochodem neujalo se ani slovo plastik, které podle angličtiny někteří prosazovali místo umělá hmota. Plastik se v češtině říká umělé kůži s matným povrchem a někdy také plastickým trhavinám. Správné je tedy plasty a my si řekneme, že podle Akademického slovníku cizích slov plasty neboli plastické hmoty jsou "makromolekulární látky syntetické nebo polosyntetické povahy schopné tváření teplem nebo tlakem". Podobnou definici, v níž figuruje tváření, jsem už citoval ze Slovníku spisovného jazyka českého, také v encyklopediích najdeme údaje o možnosti tvarovat je jako o důležitém rysu plastických hmot.
Takže všechno je jasné, také pojmenování plastické hmoty a plasty vychází ze čtvrtého významu slova plastický, což je, zopakujme si: tvárný, tvárlivý, poddajný. V zítřejším, už čtvrtém povídání na stejné téma tuto nespornost trochu zpochybním.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
