Počasí po druhé

Po-časí... jakoby počasí bylo něco, co přichází po... čase. Zní to velmi absurdně a pravidelní posluchači této rubriky teď možná čekají, že jako už častokrát řeknu: všechno je jinak, o žádný čas nejde. Tentokrát neřeknu, jde o čas, ale slovo počasí, tehdy v podobě počasie, mělo původně jiný význam než "stav ovzduší na jistém místě a v jisté době". Než si řekneme, co naši předkové mysleli, když řekli počasie, povíme si, že slovo čas má podle Slovníku spisovného jazyka českého celkem deset významů; jejich vysvětlení slovník věnuje skoro celou jednu tiskovou stranu, což je neobvyklé. Ale podrobnosti o výrazu čas si nechme na později a řekněme velmi zjednodušeně, že čas je doba a že je to slovo všeslovanské. Vrátím se teď k počasí citátem z Bible drážďanské, kde se píše o Jidášovi, který "hledáše počasie, aby jej zradil," Ježíše samozřejmě. Jidášovi ovšem nezáleželo na tom, zda bude pršet nebo svítit slunce, až bude Ježíše zrazovat, on pro svou akci hledal vhodnou dobu, vhodný čas. Počasie tedy původně znamenalo vhodná doba. Předpona po- v tomto případě neznamenala, že jde o něco následujícího po něčem, tedy v tomto případě po nějakém čase, ale měla význam způsobový, tedy "jsoucí podle něčeho, v souladu s něčím". Například také ve slově poctivý je tato předpona. Poctivý je člověk, který je v souladu se ctí. Takže počasie byla doba, která je v souladu s tím, co chceme udělat, vhodná doba.

Michal Novotný

Jenže to jsme pořád zdánlivě ještě hodně daleko od dnešního významu slova počasí. Nejsme, když si povíme, že slovo počasie nejprve zúžilo svůj význam z vhodné doby vůbec na vhodný příznivý stav ovzduší a pak ho zase o něco rozšířilo na stav ovzduší vůbec. Tak vznik slova počasí vyložil před více než čtyřiceti lety tehdy ještě ne profesor Igor Němec. Současné bádání k tomu dodává, že "počasie můžeme interpretovat původně jako stav, který odpovídá dané (roční) době, danému okamžiku vegetačního cyklu, stav, s kterým je člověk srozuměn a na který je připraven, který je v souladu s lidským očekáváním." Citoval jsem z práce doktora Petra Nejdlého uveřejněné ve sborníku Verba et historia.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz