Podívejte se na vilíny

Jsou to opadavé keře, pocházející, jak jméno napovídá, ze Severní Ameriky, z Virginie. Do Evropy byly přivezeny v roce 1736, u nás je zmínka o jejich pěstování v sychrovském parku nedaleko Turnova z roku 1880. Zcela jistě ale vím, že jeden z prvních exemplářů rostl (a dodnes roste) začátkem 20. století v Maškově zahradě a zahradnictví v Turnově, v zahradě, kam směřovala kdysi má první pracovní umístěnka; tenhle termín mladší generace už neznají, spíš teď mají problémy opačné.

Keř vilínu virginského|foto: bbg.org

Vilín virginský, Hamamelis virginiana, možná znají - aniž o tom vědí - mnohé naše dámy, ženy a dívky. Ty, které se bez různých kosmetických přípravků neobejdou. Pro ně se vilín virginský pěstuje i v Evropě a dokonce plantážnicky. Jedny z takových plantáží jsou nedaleko Brém v Německu. Vilín totiž obsahuje v listech až 10 % hamamelitaninu, který se využívá v kosmetice k přípravě pleťových vod. Vedle toho příznivě ovlivňuje žilní systém a užívá se i jinak pro své svíravé, adstringentní účinky. Květy má svítivě žluté, korunní lístky úzké, pentlicovité. A právě teď kvete. Někdy už koncem listopadu, jindy celý prosinec. V lednu a únoru pak předá vládu svým asijským bratřím, vilínu měkkému a prostřednímu. Budete-li mít příležitost (třeba v Průhonickém parku), podívejte se na ně.