Podkroví svrateckého muzea se proměnilo v prvorepublikovou ulici. Je tam škola i trafika
Měli byste chuť se projít ulicí malého městečka ve třicátých letech minulého století? V muzeu ve Svratce na Vysočině je to možné. V jeho podkroví najdete ulici plnou krámků a dílniček. Člověk by řekl, že si truhlář, trafikant nebo švadlenka jen na chvíli odskočili.
Do období První republiky se návštěvník svrateckého muzea propadá postupně. Cestou z přízemí až do podkroví ho totiž provázejí dobové plakáty, které schod za schodem stárnou. Před vchodem do expozice například visí pozvánka na veřejné lyžařské závody z února 1937. Pak už se návštěvník ocitne na ulici, jejíž autentičnost podtrhují i stropní okna, kterými do místnosti vstupuje denní světlo.
Proti vchodu stojí figurína strážníka a také obchodního cestujícího. „To je náš Ota. Cestuje s vysavači značky Elektrolux,“ říká s úsměvem správce muzea Martin Mudroch. Většina vybavení pochází přímo ze Svratky. Jako třeba ševcovská dílna, ve které nechybí ošoupaný verpánek, kopyta, floky ani vysvědčení svrateckého ševce Františka Nováka. „Po panu Novákovi zůstala i fajfka s tabákem,“ dodává Martin Mudroch.
Jednotlivé provozovny mají své místnosti. Do většiny z nich je možné z ulice vstoupit. Jako třeba do kolářství Josefa Ehrenbergera. „On byl původně kolář, ale pak začal dělat i lyže a sáně s volantem,“ říká správce muzea a ukazuje na sáňky, na kterých prý jezdilo najednou i devět dětí. Volantem se ovládala jakási řídící lyžina.
V dalších místnostech najdeme například školu, krejčovskou dílnu, kožešnictví, telefonní stanici, koloniál nebo okénko trafiky. Vše je plně vybavené, regály jsou plné dobových obalů a přístrojů. V koloniálu například stojí pumpa na petrolej, na pultu pak funkční pokladna, dokonce i s prvorepublikovými penězi.
Své místo má v ulici i dílna místního klempíře. Ne ale toho, který vyrábí okapy. „Klempířství bylo nejrozšířenější řemeslo za První republiky tady ve Svratce,“ říká Martin Mudroch. Místní klempíři vyráběli kuchyňské potřeby. Formičky na cukroví a vykrajovátka tu ostatně vyrábějí dodnes. Naproti dílně je i byt dělníka a kůlnička s máselnicí, nůší, kosou, neckami, valchou, prostě vším, co tehdy lidé, kteří měli i malé hospodářství, potřebovali.
Více informací najdete na webových stránkách http://muzeum.svratka.cz/. Návštěva je po domluvě možná i mimo oficiální otevírací dobu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka