Podle plemeníka z píseckého hřebčína vznikla Myslbekova jezdecká socha svatého Václava

Při návštěvě zdejšího areálu by vás mohlo napadnout, že si svatý Václav na pražském Václavském náměstí natloukl pozadí. Bronzový kůň, který se na vás hned za vstupní branou dívá z vyvýšeného podstavce uprostřed květinového záhonu, totiž jako by přiběhl rovnou od Národního muzea, ovšem bez jezdce.

Obě sochy, zdejší i pražský koňský portrét v sousoší sv. Václava, totiž představují stejného hřebce, zdejšího plemeníka Arda, kterého do píseckého hřebčince přivezli z jeho rodiště v Německu na počátku dvacátého století. Autorem obou plastik je věhlasný český sochař Josef Václav Myslbek.

Už více než sto let se město Písek pyšní nejkrásnějšími hřebci chovanými v naší zemi. Do nových stájí zdejšího hřebčince vpochodovali první statní samci v roce 1902. I když je třeba připomenout, že starší písecký hřebčinec v takzvaném Švantlově dvoře zde fungoval mnohem dříve.

Hřebec Ardo stojí modelem Josefu Václavu Myslbekovi, tuto fotografii si v hřebčinci v Písku chovají jako poklad|foto: Zemský hřebčinec Písek

Při návštěvě píseckého hřebčince se od průvodce a zasloužilého ošetřovatele a veterináře zdejších svěřenců dozvíte i historku, vysvětlující zvláštní ozdobu, kterou mistr Myslbek ozdobil Ardův ocas na obou sochách.

Říká se, že ošetřovatel Arda, který měl tehdy hřebce přivést ze stájí k Mistru Myslbekovi do ateliéru, nechtěl, aby se hřebec zablátil. Svázal mu proto ocas do praktického uzlu. Po překonání rozbředlého dvora ovšem už nikdo uzel na ocasu nerozvázal. Sochař netušil, že takto normálně koně ocas nenosí, a bez okolků uzel okopíroval do své plastiky.