Podle Statistického úřadu SR je chudobou na Slovensku ohroženo 863 tisíc lidí

Pokud se dítě narodí do chudé rodiny v Dánsku či Estonsku, má bez ohledu na etnicitu velkou šanci, že se stane v životě úspěšným. Pokud se ale v chudobě narodí na Slovensku, je velmi pravděpodobné, že v chudobě i zemře. Stejný osud nemine ani jeho potomky. O chudobě se totiž říká, že je dědičná. Už v útlém věku se mohou děti dostat do pasti, ze které není úniku. Pokračuje Ludmila Ivančíková z Oddělení sociální statistiky a demografie Statistického úřadu SR:

„Přímé ohrožení chudobou dítě doprovází po celý život a ovlivňuje jeho vzdělávání a zaměstnatelnost, což se následně projevuje v příjmové chudobě.“

Rizikem chudoby jsou ohroženy jednočlenné domácnosti s měsíčním příjmem nižším než 373 EUR. Hranice rizika pro čtyřčlennou domácnost je 783 EUR měsíčně. Nejvíce postiženou skupinou jsou obyvatelé pocházející ze sociálně vyloučených lokalit. S nedostatkem finančních prostředků bojují dennodenně.

„Nemáme kde spát, všechno se nám rozpadá. Teče na nás voda.“

„Snažíme se žít jako vy. Ale nikdo nám nepomáhá. Musíme jen platit, ale naše problémy nikoho nezajímají. Není to tak, že bychom na to byli zvyklí, když jsme cigáni, jak si každý myslí. Každý žije jinak.“

650 tisíc lidí pod hranicí rizika příjmové chudoby

Na Slovensku podle statistik žije 650 tisíc lidí pod hranicí rizika příjmové chudoby. Tou je nejvíce ohroženo 49 % nezaměstnaných, stejně jako téměř 37% neúplných domácností – samoživitelů žijících s jedním nebo vícero závislými dětmi. Více socioložka slovenské Akademie věd Zuzana Kusá:

„Strádání, třeba i fyzické, v důsledku nedostatečné výživy či stresového prostředí může na dítěti zanechat trvalé následky. Může to omezit rozvoj některých jeho schopností, které jsou velmi důležité pro naplněný, úspěšný život.“

Čtyři z deseti Slováků si nemohou dovolit zaplatit týdenní dovolenou a třetina lidí není schopná čelit nečekaným výdajům.

„Ukazuje se nepříjemná věc – roste podíl domácností, které jsou ohroženy nedoplatky.“

Podle předsedy Statistického úřadu Alexandra Baleka jsou mnozí lidé ohroženi minimálně jedním ze tří sledovaných ukazovatelů v rámci chudoby a sociálního vyloučení:

„Jde buď o příjmovou chudobu, nebo o závažnou materiální deprivaci, nebo tito lidé žijí v domácnostech, jejichž členové mají nízkou intenzitu práce.“

Slovensko přitom patří mezi státy s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení v Evropské unii. Nižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením měla jen Česká republika a Finsko. Naopak nejvyšší podíl těchto lidí byl v Bulharsku, Rumunsku a Řecku. Rom, Jan Rusnák, který žije v obci Hrabušice, má na chudobu jasný názor:

„Myslím si, že pokud je člověk zdravý a chce pracovat, pracuje. Já nebydlím v domě, ale ve dvou unimobuňkách. Bydlím prostě, ale v čistotě a o všechno se starám sám.“