Polka

Začnu klasicky, polkou. Ačkoliv klasicky... polka vůbec není tanec, který by naši předkové znali takříkajíc od nepaměti. Polka je poměrně moderní řekněme vynález, vznikla a byla pojmenována na počátku 30. let 19. století, prvně se tančila roku 1831 v Praze. Dnes se má za jisté, že tento společenský, tedy ne lidový, ale umělý tanec byl pojmenován také řekněme uměle. Přímo dokonce politicky. V letech 1830 až 1831, kdy polka, prý na základě kroků francouzského tance zvaný skotský, vznikala, probíhalo polské povstání proti Rusku, které mezi našimi vlastenci mělo velké sympatie. A právě díky těmto sympatiím, na polskou počest byl český tanec pojmenován polka. Pozoruhodné je, že za poměrně krátkou dobu se na okolnosti vzniku pojmenování polky zapomnělo a v českém tisku se v 19. století objevovaly nejrůznější teorie o tom, kde se slovo polka vlastně vzalo. Někteří říkali, že to byl původně polský lidový tanec, jiní tvrdili, že ten název vznikl ze jména pražského tanečního mistra Poláka, další soudili, že tu nejde o Polsko a Poláky, ale o české slovo půl. Buď že polka je tanec, který má poloviční tempo, nebo že tento tanec se zahajoval jakýmsi polovičním pohupováním vpřed. Objevila se i velmi kuriózní teorie podle níž tu jde o slovo pole, polka byl prý tanec, který se tančil na polích... Všechny tyto teorie zaznamenal a rozprášil v článku pro Naši řeč v roce 1925 Zdeněk Nejedlý, tenkrát ještě vědec dost dobré úrovně.

Michal Novotný

Dodám, že polka se rychle stala tancem světovým, v 19. století se tančila v Paříži, kde roku 1844 propukla přímo, jak se říkalo polkománie, ale i v Londýně a v v Americe, a že její jméno vytvořené na polskou počest přešlo do některých jazyků jen v mírně pozměněné české podobě. Nejen například do němčiny, odkud se dostalo do ruštiny, ale také v nesrozumitelné finštině můžeme najít slovo polkka.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz