Pondělní Noční linka: Kam byste se rádi vrátili?

24. červen 2024

Přichází chvíle vzpomínek a představ. Kam byste se rádi vrátili? Nechceme mluvit jen o místech, ale i o okamžicích, obdobích a událostech, které nám zůstaly v paměti hluboko zapsány. 

Připojte se k nám a pojďme společně prozkoumávat téma návratu - návratu k místům, časům a zážitkům, které pro nás mají zvláštní význam.

Kam byste se rádi vrátili na dovolenou? Je to místo, kde jste zažili nezapomenutelné chvíle, nebo spíše toužíte po objevování nových destinací? Které období vašeho života byste si přáli zažít znovu? Byla to bezstarostná mládí, romantické chvíle, nebo možná nějaké zásadní události? Co byste udělali jinak, kdybyste se mohli vrátit zpět v čase? 

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Jana|Dobrý večer všem linkařům. Téma je lákavé, člověk by se chtěl vrátit hlavně tam, kde byli a žili ti, s kterými nám bylo dobře - moji prarodiče a rodiče, bohužel, nikdo z nich tady už desítky let není... Stále vzpomínám na některé epizody, které se mi tehdy, v té chvíli, nezdály důležité, bylo to tak normální. Dítěti ani nenapadne, že vše je dočasné, i lidský život. Stál náš dům, který v mých 14 letech byl zbourán a všem nám poskytoval střechu nad hlavou. Přiběhnu ze školy a říkám dědovi, tehdy měl asi 80 let, že první člověk letěl do vesmíru. Jakou měl radost, že se toho dožil! Tohle dnes vyprávějte mladým lidem. Také bych se ráda vrátila do studentských let, byli jsme na studijním pobytu ve Volgogradu, jeden semestr, byla to krásná doba, i když ti, co to nezažili, budou mít jiný názor. Vrátit čas nejde, ale ráda bych strávila aspoň jeden den se svými rodiči. Ovšem, po pravdě, asi bych se nebavila o politice, svého tatínka bych informaci o změnách, které nastaly, ráda ušetřila. No, vidím, paní Jarko, že můj příspěvek nebude otištěn. Nemám profláklé jméno, které je na NL každý večer a tak píši "do šuplíku". Mějte se, Jana
Daniela|Nejkrásnější čas byl v Podmoklech / Děčín . Když jsem byla malá a žila maminka , tatínek a sestřička. Mi jsme se sesřičkou milovali maminku ,byla ta nejněžnější maminka. Mi jsme chodili na Pastyřák trhat její oblíbené Konvalinky. Ale smůla byla ty kvetli při samém srázu. Liduška mě držela za nohy , nevím co by se stalo když by mě neudržela. Ona o tom nevěděla ale když se to doslechla tak nám řekla že to nesmíme děla. Tak jsem je chodila krást na zahrádky já vím že se to nesmí ale pro maminečku všechno. Krásný večer všem
frantisek svaricek|Dobrý večér p. Jaruško a posl.N.L.Rád bych se vrátil do doby vojenské sužby,protože to byla doba kdy z chlapečků se začali stávat chlapi,to dnešním hochům scházi,rád se na ta místa vracím i s manžélkou a rád ji tam všechno ukážu i když tam už žádná kasárna néjsou ,bylo to v SÁZAVĚ U ŽDÁRU A ČÉRVENÁ VODA už jsme ta místa za 62 roků navštívili aspon třikrát. . Taky jsem se potkál s několika klukama z vojny,nebo si telefonujem ,jako třeba s EDEM ZUBREM nebo GERHARDEM LACKEM z PÍŠTAN. Já si myslí že vojna je vždycky néjvíce probírané téma mezi náma chlapama co jsme tu vojnu prodělali. Dnešním hochům tato vojna ..chybi.Zdravim i tyto kamarády z vojny.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Jana Jirkov|Dobrý večer vespolek, já bych se asi vrátila do období, kdy ještě žily obě mé babičky a naše kočky. A do období dětství kdy jsem si ráda hrála a věřila na Ježíška. Ale nevrátila bych se třeba do mých školních a studentských let, na ty moc ráda nevzpomínám. Nejlíp mě je teď v tomto období, kdy zažívám moc pěkné věci s tím, s kterým je mi moc dobře a taky s kamarády z NL....
Laďa Růžička z Moravy|Dobrý večer všem posluchačům! Já bych se chtěl vrátit do období, kdy jsem prožíval jeden z mých nejlepších vztahů, který pro mě znamenal nejvíc, žádný takovýto vztah už jsem pak neprožil, protože tato dívka byla pro mě tou pravou. Tento vztah trval krásných 8 let a kdybych mohl, vrátil bych to zpět. Závěrem zdravím Pavla a Františka ze Židlochovic a Janičku z Jirkova.
PAVEL ZE ŽIDLOCHOVIC|Dobrý večer všem posluchačům a Vám Jaruško! Pokud by to šlo, rád bych se vrátil do let před rokem 1992, neboť můj bratr ještě žil. Já jsem od základky po učňák absolvoval internátní školy, tak jsem si sourozence a hlavně bratra moc neužil, tak do těchto let bych se rád vrátil, abych se mohl s bratrem pořádně vyhrát a vyblbnout, ještě jednou zdravím všecky posluchače a přeji všecko nej k svátku všem Honzům a Ivanům.
Marta z Pardubic| Jak ráda bych se vrátila po 60 letech do milovaných Litoměřic ,které považuji za jedno z nejkrásnějších měst. Pojmy jako Střelecký ostrov, Máchovy schody , Hrádek, kino Máj nebo Mostná hora ve mně vyvolávají ty nejkrásnější vzpomínky na školní i studentská léta ,na první lásky ,taneční, na vojáky pochodující městem ,na soutok Labe a Ohře...Touha však musí skončit u zbožného přání.
Sváťa z Brna|Dobrý večer paní Jarko i vám všem linkařům.Rád bych se vrátil do svého mládí a znovu jej se vším všudy prožil v Posázaví , ve své rodném městečku Kácově .Znovu bych se měl možnost seznámit s prací řezníka , pekaře, cukráře, ševce ale i poznat jak to vypadá život na nádraží , na poště , v lihovaru , mlýně ,pivovaru , cihelně.Tohle všechno v době mého mládí bylo v Kácově v činnosti.Podílel bych se u babičky na starost o králíky , husy , kachny ,slepice i o prasátko.A také bych se staral o zahrádku.Je toho mnoho co bych tam rád zažil.Vždyť jsem tam byl do roku 1956 ,kdy jsem dovršil 14 let.Nyní se do Kácova dostanu při pravidelném setkávání se spolužáky , jež se konají každý rok při příležitosti Jarmarku.A samozřejmě navštívím hřbitov ,kde jsou uloženy ostatky mé rodiny Váš Sváťa
Michal Sedlák z Myšlína|Do časů dětství. To tehdy všechno jakoby zářilo. Chtěl bych se znovu stát tím, kým jsem býval, a znovu na té zářivé scéně stanout. Chtěl bych zase vidět na stolku líčidla, slyšet mámin hlas, cítit vůni domácího leča. Vědět, že jsou tu se mnou ti velcí, kteří se postarají. Taky vědět, že kousek dál tu na světě žijí i jiní velcí – velcí herci, velcí zpěváci. A nemyslet na to, že všem těm velkým jednou dohasne svíce. Dnes se mi zdá, jako by světlo jejich svící bylo právě tím světlem, které mi zářilo v dětství. Tak do těchto časů bych se chtěl vrátit. Vrátit se a zůstat.

Související