Pondělní Noční linka: Největší průšvihy a jak jsme z nich vybruslili

15. červenec 2024

Největší klukovina, největší lumpárna! Máte někdy chuť se vrátit do dětských let a vzpomenout si na ty nejbláznivější kousky, které jste kdy provedli? Připojte se k nám dnes večer v Noční lince a podělte se s námi o své nejdivočejší historky. 

Jaká byla ta největší klukovina, kterou jste udělali? Bylo to v dětství nebo v dospívání? Zavzpomínejte s námi na ty bezstarostné časy plné dobrodružství a nezbedností.

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Helča z Bohumína|Zdravím noční linku! Na gymplu jsme měli starého profesora, který si nepamatoval naše jména a vyvolával způsobem: Ty v tom modrém svetru...Jednou jsme se domluvili a všichni přišli v modrém, čímž jsme panu profesorovi udělali čáru přes rozpočet a ten den se nezkoušelo :-)
Blanka z Přeloučska|Když jsem chodila do ZDŠ,tak jsme s kámoškou dělaly balíčky s mašličkou nebo starší peněženku a to jsme potom jakoby pohodily u silnice,ale přivázané na provázek. Měly jsme z toho strašnou srandi, když někdo zastavil a šel pro ten balíček nebo peněženku,a my trhly s provázkem a a schovaly se v příkopě. Pak to někdo na nás na MNV řekl a my byly pokárány od pana starosty s tím,že když s tím přestaneme neřekne to ve škole. Nebo jsme psaly některým holkám milostná psaníčka jako že je neznámý miluje a oni se s tím pak chlubily a my z toho měly srandu. Tak to jsou jen některé blbosti,co jsme dělaly jako děti. Ale bylo to hezké.
Jana|Dobrý večer. Asi taková nejzajímavější lumpárna, co mne napadla, je to, že jsme měli na základce třídu hned v přízemí. Zrovna byly ve vesnici hody a přímo před tím oknem stál kolotoč. V přestávce jsme všichni vylezli oknem ze třídy a hurá na ten kolotoč. Samozřejmě zazvonilo, učitel vešel do třídy a viděl celou třídu na kolotoči. Zpátky už jsme museli dveřmi a dopadlo by to špatně, všichni by dostali poznámku, jenže náš spolužák byl zrovna syn tohoto učitele, takže poznámku nedostal nikdo, akorát všichni vyhubováno, no a protože zrovna byly ty hody, tak to prošlo, ale myslím, že spolužák doma nějaký výprask slíznul. Ale zase přece nemohl trhat partu, že, co bychom si o něm mysleli.
Milan|Dobrý večer. Lumpáren jsem spáchal tolik že by na to noční linka nestačila. Podělím se z lumpárnou která není největší ale nejvíc mně dojímá. Je z notýsku v první tříde - rok 1960: Utřel Vlachovi štětec do svetru. Pod to maminkou připsané "klečel půl hodiny". Pamatuji si dodnes: klečím v kuchyni,přede mnou židle a na ní budík. Na rodiče vzpomínám z velkou láskou. Milan
Jana Jirkov|Hezký večer, jednou jsem babičce zničila venkovní šňůry na prádlo, protože jsem si z nich udělala houpačku, když to babička zjistila nepotrestala mne, protože jsem se potrestala sama a to rozbitými koleny:)
Bohumír, Homolka a tobolka.| Hezký večer přátelé a nocležníci, pěkné téma v dnešní lince, jen si vzpomenout. Už ani nevím, ko- lik mě bylo let, asi v osmá třída. Byl jsem nemocen silný kašel, mamka mi dala teploměr brzy ráno než šla na autobus. měl jsem teplotu a aniž bych si to uvědomil, napadlo mě změřit teplotu jejího čaje. Teploměr se roztrhl a rtuď spadla dolů. V tom zmatku jsem rycle čaj přelil do druhého, máma zrovna přišla, ptala se ukaž teploměr, říkám že jsem jej nechtě rozbil, dala si hlt, lamento - vala a já strachy říkám co jsem proved. To máš štěstí že ses přiznal, vylila jej a jestli se nevrátím máš mě na svědomí. Druhá taková v zimě, bydleli jsme na kopci a dolů pod kostel jsme vždy dělali co nejdlší klouzačku. Staří nám ji večer posypali , já se spolužákem s baterkou zametli a polili. dostali jsme vyhubováno, prve ještě tahali vozy koně a to klouzalo. no bylo toho víc , jen si vzpomenout. Přeji hezký poslech na zasmání.
Sváťa z Brna|Dobrý večer Vám paní Jarko i všem průšvihářům Noční linky.Mládí jsem trávil u babičky.Chodil jsem na cvičení do Sokola Kácov kolem dvoru Státních lesů.Jednou v zimě při návratu z cvičení , někoho napadlo dát na komín malé vrátnice sklo.I stalo se .No a zpovzdálí jsme sledovali , co se bude dít.Na vrátnici topili pilinami a tak tam hned bylo plno kouře.Vrátný se vyšoural ven a nemohl pochopit co se děje ,když na komínu nic nevidí.Ale chodili se k němu ohřívat i řidiči a tak za chvíli byla závada odstraněna.My jsme utekli a tak to všechno skončilo.I takový jsem býval Váš Sváťa
franta z Mohelnice|dobrý večer k tomu téma tu: v padesátých letech jsme byli malí kluci,v kinech se promítaly válečné filmy jako syn pluku, práče, na berlín a podobné a tak jsme si hráli na vojáky.V místní obci byla zahrada,která patřila místnímu ústavu nápravného zařízení.Tam začali pěstovat rajčata a ty sazenice měly pěkné hůlky za kterých se daly udělat makety různých pušek a to jsme nutně potřebovali. tak jsme podhrabali drátěný plot a začali si vybírat ty nejpěknější laťky až nás zpozorovali vězni,kteří tam pracovali a začali nás honit po zahradě,křičeli na nás vy zloději,lumpi,darebáci,od nich to sedělo,měli krásnou zeleninu a my jsme v ní lítali jak zajíci a pak se k věznům přidal i dozorce co tam byl s nima,nakonec nás pochytali,škody jsme nadělali! .Ten příslušník byl z dědiny a znal nás a tak jsme měli mazec jak doma tak i ve škole a museli jsme zahrabat tu díru pod plotem. dodnes je to vzpomínka za všechny prachy.Mírov 1954.Dobrou noc.
Michal Sedlák z Myšlína|Klukovské nezbednosti, tak s těmi já už nadobro skoncoval. Mimochodem, jak byste se cítili, kdybyste ráno před svým vchodem našli starou stojací lampu? A druhé ráno třeba pneumatiku? Určitě by vás to zneklidnilo, možná by se vás až zmocnil strach. A pořádný strach měla i paní sousedka, když se opakovaně stávala obětí mého uličnictví. Jenomže zas tak dlouho moje řádění netrvalo. Při posledním činu jsem byl někým spatřen a den nato panem domácím usvědčen. A zrovna jsem měl v plánu to nejlepší, jakýsi zlatý hřeb – z bílého provázku jí před dveřmi uplést jednoduchou pavučinu. Jak já tenkrát litoval, že jsem svůj pavoučí úkol nestihl splnit, to by pak byla zábava. Potom paní sousedka učinila ještě jeden nečekaný nález. Byla to květina. Květina jako omluva. Takhle mi poradil pan domácí. A poradil dobře, nemyslíte?
Sylva|dodatek: Ne, o peníze nešlo :-)
Sylva|Dobrý večer, Chystala jsem se udělat takový průšvih, který by mi zkazil život. Proč? Abych se dostala z menšího průšvihu který jsem si lehkomyslně způsobila. A když nastal nejvhodněší den k "akci", "tam nahoře" se nade mnou slitovali (andělé) a já jsem se najednou služebně ocitla stovky kilometrů daleko. Po návratu za dva dny byla ona "tajná věc" vyřešená sama a vše běželo dál tak jak má..... Dobrou noc.

Související