Dana|Hezký večer všem. Já jsem se, bohužel, narodila v době, kdy by skaut zakázaný a nesmělo se o něm v podstatě ani mluvit, chodila jsem jen do pionýra, ale to nebylo ono. Ale kamarádčin tatínek měl doma několik ročníků Rychlých šípů, měl je úhledně svázané do knih a my jsme si tam s kamarádkou a jejím bratrem mohli chodit číst. Měl to doma jako velkou vzácnost a nechtěl mi to půjčit ani domů, aby se to náhodou neztratilo, nebo i taky aby mu je někdo nevzal, když to byla taková zakázaná literatura. A tak jsem tam někdy chodila i s tatínkem a všechny časopisy jsme pečlivě přečetli, velice mne to zajímalo. Až po dlouhých letech, kdy už zase sešitky Rychlých šípů byly k dostání, tak jsem si je ale spíše jen tak z nostalgie koupila a tak je mám jako vzácnost založené doma a snad se další generace zase začte do nádherných příběhů.
Blanka Plechatá|Dobrý večer zdravím i všechny co poslouchají,za mně skauti nebyli,jen pionýři. Ale jako mladá holka jsem jezdila s kamoskou a klukama na čundry. Byla nás vždy banda tak 8-10 lidí převážně kluků x spali jsme pod širákem jezdili motorackem nebo chodili pěšky. Ráda na to vzpomínám. To dnešní děti neznají. Mojí synové do skautů chodili líbilo se jim spát v týpí a že mohli být samostatní. Mějte se krásně a dobrou noc přeje Blanka z Přeloučska.
Jiří Rezek|Dobrý den, chtěl bych všechny posluchače pozdravit a zvláště skautského Martina Hošů. Do skautu jsem chodil od malička a je to dobrá příprava na život v přírodě a hlavně je to dobré zapojení do nového kolektivu lidí. A už pátým rokem v našem skautském tábořišti s námi sídlí plh a na závěr bych chtěl také pozdravit Range Rovera Alana.
zdenaasi|Asi ve třetí třídě jsem těm dětem záviděla ten červený šátek. A pak mi ho konečně dali. Zdravím poprvé do noční linky Zdena z Dolního Sedla u Hrádku nad Nisou
Soňa|Ne skautem jsem nebyla, v mé době dnes jsem 77 ti letá byli pionýři . A muśm podotknout , že mí rodiče nebyli ve straně. V pionýrů jsme se naučili být ,ohleduplni , slušný k starším lidem. Jezdilo se na tábory kde jsme se učili být nebojácni , hráli hry a vůbec na tu dobu ráda vzpomínám. V té době jsme nepociťovali hlad a nebo strach si hrát venku . A né jako dnes . O děti se musíte bát aby se jim děti nevysmivali že nemají značkové oblečení. A slušnost ta už vymizely úplně. Já vím že to zase neuveřejníte . S pozdravem Soňa
frantisek svaricekByl |Abych ne zapomněl možná jsem byl chvilku v pionýru ale to mě taky brzo přešlo neměl jsem rád ty časový příchody někam zato doma když jsem něco ne udělal včas tak to byl nářez František.
frantisek svaricek|Dobry večer paní Jarko a posluchači Noční linky u nás na dědině žádný skautský oddíl nebyl my kluci jsme si hráli na různé hry a s tím jsme si v naši dědině vystačili protože naši měli 8 hektarů půdy na které jsme jím museli pomáhat tak že nějaké spolky musely jít stranou praxi kterou jsme získaly na poli ta nám zůstala doposud a ta kamarádství je samozřejmost ještě jednou vás všechny zdraví František ze židlochovic.
Sylva|Haha, do skautu? No to by bylo prima! To ale zažili až moji vnuci.... V mém dětství se přece chodilo do "pionýra" :-) V ten den kdy jsem dostala pionýrský šátek jsem se cítila tuze povzneseně :-) Jo,jo...ale nic zajímavého z té doby si fakt nepamatuji. Jen tu modrou plisovanou sukénku.:-) Kroužky jsem nenavštěvovala, ani jsem o žádných nevěděla a naši mě asi chtěli mít ze školy co nejdříve doma. Ale bavilo mě fotografování tak jsem až na střední škole navštívila fotokroužek. Profesor který kroužek vedl, ukázal tehdejší filmovou kameru a přál si abychom ji zprovoznili.....Tak jsem se toho ujala a tím odstartovala krásná část mého života, soutěže, kam se jezdilo hlavně kvůli setkání s tou velkou partou filmových amatérů a krásným doprovodným programům. Ten čas pro mě skončil nástupem videa, jehož natáčení bylo tak jednoduché, že mě to nebavilo. Naštěstí mám stále dost koníčků. Tak vám přeji dobrou noc a jdu ještě něco tvořit :-)
