Poslat šupem

Toto slovní spojení dnes používáme obrazně, jako vyjádření toho, že jsme někoho nuceně někam poslali Za Rakouska-Uherska však šlo o zcela konkrétní termín z oblasti veřejné správy a trestního práva. Zjednodušeně řečeno, každý člověk měl takzvanou domovskou obec, mohl se pohybovat mimo ni, ale když tam prováděl něco nepřístojného, co však ještě nebylo na vězení, byl do své domovské obce za policejní asistence za trest poslán. Německy se tomuto aktu říkalo Schub, což se česky oficiálně překládalo jako postrk, obecně se však používalo jen pozměněné šup.

Michal Novotný

Mnohem běžnější než úsloví poslat někoho šupem je dnes výraz šupák. Tato nadávka má podle Slovníku spisovného jazyka českého význam sešlý, nedbalý člověk, což má s největší pravděpodobností původ v tom, že lidé posílaní postrkem, šupem, tedy šupáci, bývali hlavně tuláci poněkud zanedbaného vzezření, stejně jako dnešní bezdomovci, ostatně oni to většinou bezdomovci neboli houmlesáci skutečně byli, jen se jim tak ještě neříkalo. Abych dokončil výčet v češtině se vyskytujících slov pocházejících z německých schieben a Schub musím říct ještě pár slov o výrazu šíbr. To dnes používáme také jako nadávku. Šíbr, například fotbalový, je člověk, který pokoutně splétá nějaké intriky, tajně zasahuje do události, posouvá události. Německé Schieber je ze slovesa schieben a původně znamenalo posunovač, například na dráze, ale už v němčině dostalo onen obrazný a hanlivý význam.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz