Povětří

Jak se přesvědčíme ve Slovníku spisovného jazyka českého, v moderní češtině slovo povětří dosud existuje. Jako běžné, nijak zastaralé slovo ho chápeme ve spojeních vyhodit most či vlak do povětří, když ho však použijeme ve větě "vyšel jsem si na čerstvé povětří," cítíme ho jako zastaralé. Také ve významu počasí je slovo povětří dnes zastaralé a spíše používáme příbuzné povětrnost, které ovšem není také úplně neutrální, působí poněkud expresívně. Zato přídavné jméno povětrnostní, například ve spojeních povětrnostní podmínky, povětrnostní mapa, povětrnostní služba, se objevuje ve zcela oficiálních ani trochu expresívních textech. Výraz povětří, původně povětřie, jak je na něm přímo vidět, souvisí s větrem. Václav Machek ve svém slovníku vykládal původní význam staročeského slova jako něco, co má menší intenzitu než slabý vítr. Povětří mu bylo něco jakoby až po větru, tedy něco menšího než vítr. Dnešní odborníci s ním nesouhlasí a říkají, že výchozí význam tohoto slova byl vzduch. Vítr a vzduch je ostatně skoro totéž, vítr je jen pohybující se vzduch a přepona po- ve slově povětří měla stejný význam jako po- ve výrazu počasí či ve slově poctivý, vyjadřovala soulad se základním slovem, potvrzovala toto slovo. Povětřie byl zkrátka ten správný vzduch neboli vítr.

Michal Novotný

Na otázku, jak souvisí vzduch a vítr s počasím, jak tedy slovo povětří dostalo význam počasí, je vlastně snadná odpověď. Už naši předkové věděli, že vítr je rozhodující činitel změn počasí. Dnešní meteorologové tomu učeně říkají proudění. A umějí nám na obrazovce animovaně ukázat, které proudění a odkud nám za tři dny přinese déšť.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz