Prase chované v biochovu může běhat na čerstvém vzduchu a živí se tím, co vyrostlo na biopoli

16. červen 2022

V každém supermarketu je už biokoutek, kde si můžete koupit nejen mléčné výrobky, pečivo, různé mouky a zrníčka, ale i maso. Jedna z biofarem s chovem prasat a skotu a dokonce i vlastními biojatkami je v Sasově u Jihlavy.

To je přeštické černostrakaté prase. Je to staré, tradiční plemeno prasat,“ ukazuje do venkovní ohrady farmář Josef Sklenář. V Sasově u Jihlavy vede biofarmu, kde chová nejen prasata, ale i skot. „Už jen to, že mohou jít za námi ven, je znakem biochovu,“ říká.

Prasata mají volný pohyb ve výběhu

Prasata samozřejmě dostávají krmení, které vyrostlo na ekologicky kontrolovaných polích. „Konkrétně tyhle baští krmnou směs. Je ze šrotů z pohanky, ječmene, hrachu, kukuřice a vojtěškových lupínků,“ vyjmenovává a s úsměvem dodává, že z této směsi jednou upekl placky kolegům. Divili se, co je to za skvělou naturální mouku.

Na jatka přicházejí zvířata sama

Farma v Sasově u Jihlavy má i svá biojatka. „Na nás je, aby konec našich zvířat byl co nejrychlejší a co nejméně bolestný,“ říká farmář. K tomu přispívá i to, že zvířata na jatka přicházejí sama, a nejsou převážena kamiony. Biofarmáři také nesmí používat elektrické poháněče. „V okamžiku, kdy to zvíře vystresujete před porážkou, tak to maso může dojít k takové újmě, že je téměř nepoživatelný,“ dodává.

Rodinový způsob chovu

Dalším zajímavým prvkem sasovské biofarmy je rodinový způsob chovu prasat. Ve výběhu tak vidíme jednoho kance, prasnice a spoustu selat. Ta zůstávají s matkami trojnásobně delší čas než v běžných chovech, takže tři měsíce. „Sele pije tři měsíce nenahraditelné mateřské mléko, a my tak nemusíme dávat selatům náhražky,“ vysvětluje Josef Sklenář.

Přeštická prasata v biochovu
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.