Při hubnutí jde na mě únava a mdloby. Co s tím?
11. duben 2013
Téma tohoto pořadu bylo založeno na e-mailu od posluchačky, která si stěžovala na negativní vlivy hubnutí. Probrali jsme, proč dochází k mdlobám, velké únavě a únavovým zlomeninám a jak proti tomu bojovat. Dále jsme rozebrali příčiny bolesti hlavy a poruchy soustředění.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vítejte na Regionu, vítejte teď v poradně nazvané jak dobře víte Hubněte zdravě a radí nám vždy a pravidelně doktorka Kateřina Cajthamlová, i ji vítám.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Já jsem tady začtena do jednoho zajímavého e-mailu, který nám zaslala jedna posluchačka z jižních Čech. A ten e-mail je tak zajímavý, že vlastně jsme se s Patrikem rozhodli, že tento díl postavíme trošku na něm.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže se to bude týkat vlastně negativních vlivů hubnutí, protože to je to, jak to shrnula naše posluchačka, a co píše?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A píše je jí 27 let, nikdy nedržela žádnou dietu a jednoho dne se rozhodla pro změnu. Takže začala sportovat, začala zřejmě upravovat stravu. Nepíše tady konkrétně kolik třeba měřila, kolik vážila původně, píše tady pro mé oči velmi příjemné věci o centimetrech. Takže zhubla 13 centimetrů v nejužším místě pasu, 17 největšího špeku na břiše a píše, že zhruba 15 kilo. Říkala nebo píše tady, že to bylo za několik měsíců, ne extrémně rychle, že se jí teď daří moc dobře, že se jí líbí ten životní styl, ale že jí lidé říkají, že jí padají vlasy, lámou se jí nehty, několikrát na veřejnosti omdlela, měla pocity na omdlení a navíc si přivodila únavovou zlomeninu na noze. Dále ještě píše vlastně, že příliš si nemyslí, že sportuje, že tomu celému nerozumí, že nechápe jak to, když se jí podařilo hezky zhubnout a daří se jí dobře, jak to, že její tělo reaguje negativně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak to, ptám se i já za ní a za posluchače?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pravděpodobně, i když píše, že měla živinově vyváženou stravu, tak pravděpodobně má málo tuků v té stravě a pravděpodobně tam má málo možná i bílkovin, když došlo ke zlomenině únavové a určitě málo sacharidů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co si myslíte, jak takový člověk, takováhle žena může jíst, že tam ty tuky chybí a že tam chybí ty bílkoviny? Jsou to třeba nějaké věci, které by mohly dělat chyby i jiní?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lidé si neuvědomují, že dieta opravdu by měla být krátkodobý režim. Dieta je zároveň poměrně velkou zátěží na organismus, čili je potřeba, aby ten člověk víc odpočíval a neměl by zároveň výrazně měnit dietu a výrazně přidávat sport. Měl by to udělat postupně. To znamená, pokud to dělá samostatně, nemá nějakého výživového poradce, který ho vede, nemá vyšetřený zdravotní stav předtím než se pustí do hubnutí, tak by měl opravdu upravovat stravu uměřeně. To, co lidé si neuvědomují, je, že sacharidy v naší informační společnosti jsou živina, která je velmi důležitá pro náš mozek. Zpracováváme zhruba 30x víc informací než naši předkové. Každý den vlastně se rozhodujeme na základě slovních informací a tudíž náš mozek zpracovává toho cukru daleko víc, tedy sacharidů, abych byla přesná. Je to zhruba 60 % naší stravy energeticky. Co se týká tuků, tak ty by měly u člověka, i který chce zhubnout, pokrývat alespoň 25 % energetického příjmu, což je poměrně dost. Měl by tam být vyvážený poměr tuků rybích, tuků rostlinných, tuků živočišných, těch může být nejméně, ale měly by tam nějaké být. Zase strava by měla být pestrá. Třeba vegetariáni, kteří vlastně nehubnou, nedělají to z tohoto důvodu, tak musí přidávat některé vitaminy, konkrétně třeba vitamin B. Tady slečna píše v podstatě stravu, která vypadá taková semivegetariánská a je možné, že to byl velký šok pro její organismus, nepíše jak se stravovala předtím, to znamená, že ten relativní rozdíl těch množství tuků a sacharidů a toho celého složení, třeba i vitaminů rozpustných v tucích, to si nejvíc myslím, když ji padají vlasy, tak se mohlo změnit tak dramaticky, že to tělo nedokáže z kompenzovat. I když ona je velmi šťastná, že hodně zhubla, může to být dramatický zásah do jejího těla.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, hubneme dnes společně s posluchačkou, která nám poslala na naši schránku, nebo paní doktorky katerina.cajthamlova@rozhlas.cz, ale posílat můžete i přes náš facebook www.facebook.com/hubnetezdrave dotaz, který souvisí s tím, že nastolila zdravý životní styl, ale asi dost brutálně řekl bych, protože to má i negativní vlivy. Mezi nimi se objevilo, paní doktorko, i omdlévání. Tak co může být za tím?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. Tak tam může být víc věcí. Buď tedy slečna, to už není dívka, je to mladá paní, tak může mít nějakou drobnou vadu, o které neví, třeba poruchu rytmu například, nebo může mít změnu krevního tlaku. Pokud výrazně zhubla, ona tady píše 15 kilogramů, mohla v tom být i voda a může mít vlastně deficit třeba i solí, pokud výrazně třeba přestala jíst uzeniny a pije jenom čistou vodu, tak může mít i deficit různých solí a minerálů. Tohle to může působit jeden typ omdlévání. Tam se dělá tak černo před očima, ten člověk například z polohy vleže, pokud se rychle posadí, tak má takzvanou ortostatickou hypotenzi, to znamená, že mu rychle klesne krevní tlak a vlastně omdlévá. Takže to je jedna možnost. Další možnost je, že si výrazně omezila sacharidy a ty stavy na omdlení má po sportu, protože při sportu se vlastně v té první fázi a v té rekonvalescenci zpracovávají hlavně sacharidy, tuky až v té prostřední aerobní vytrvalostní zátěži, a může vlastně mít těch sacharidů tak málo, že jí klesá hladina cukru. Tam by měla potom i obtěžující pocity hladu nebo by jí mohlo být špatně od žaludku, což tady nepíše. Takže já si myslím, že ten její konkrétní případ je spíš záležitostí opravdu toho, že má nízký krevní tlak, který díky tomu zhubnutí a možná i odvodnění a možná i od solení se jí teď vyvinulo jako novinka. Tam to bude trvat chvilku, než se na to její systém adaptuje a potom při těch nižších tlacích může fungovat úplně normálně. Chtěla bych jenom říct, že lidé velmi často dělají tu chybu, že nevědí svůj vstupní zdravotní stav. Pokud ten člověk má například vyšší hladinu inzulinu, což nemusí vědět, ale obézní to velmi často mají, protože jejich tkáně jsou na inzulin méně citlivé, jejich slinivka může vylučovat toho inzulinu víc a oni tedy nápadně rychle nějak začnou sportovat a nedoplňují právě ty sacharidy, tak se mohou dostávat do hypoglykémie, čili nízké hladiny cukru v krvi, a to je stav, který může být provázen stavy na omdlení až omdlívání. Zejména u třeba juvenilních diabetiků, u kterých se o té cukrovce moc neví. Takže tady opravdu znovu zdůrazňuji je důležité, aby člověk zašel k lékaři a předtím než změní svůj životní styl, aby znal svůj zdravotní stav.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě jsme dnes vyšli z dopisu nebo z e-mailu naší posluchačky, která začala hubnout, začala sportovat, ale dostavily se i negativní vlivy. Postupně se tedy snažíme přijít na kloub věci, v čem by mohl být problém. Zmínila se tam také o únavové zlomenině, to je co? To je z přemíry nějakého pohybu, že se jí to pak unaví a organismus, kosti jsou náchylné na zlomeninu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lidé, kteří jsou nesportovní a jsou třeba obézní už od dětství, tak velmi často mívají kosti poměrně silné. Ale lidé, kteří ztloustnou až někdy v průběhu, kdy už vlastně byl dokončený vývoj kostry a byli třeba hodně hubení celé dětství, tak mohou ty kosti mít takové křehčí. V tu chvíli každý sval má na kosti úpon, ten úpon vlastně je takové relativně malé místo, za které ten sval táhne. Různé svaly mají ty úpony různého tvaru, dá sena kostech podle takového zdrsnění vlastně zjistit, kde se který sval upínal a jak byl silný. Pokud ten člověk začne náhle po době, kdy nebyl vlastně trénovaný, sportovat a dojde třeba i k náhlému nárůstu nebo rychlému nárůstu nějaké pravidelné poměrně výjimečné aktivity, to znamená, že třeba sportuje 2x týdně, nemá takové to, že každý den chodí, tak může dojít k tomu, že vlastně ten systém na tohle to není zvyklý, i kost je prokrvená i okostice je prokrvená i sval je prokrvený a může dojít k tomu, že vlastně to prokrvení se tam změní, zvlášť pokud ten člověk má nízký krevní tlak, tak to prokrvení může klesnout a tam potom může docházet k různých trhlinám ve svalech, k trhlinám ve vazech i k únavovým zlomeninám kostí. Totéž se děje, pokud ten člověk nemá dostatečný přísun bílkovin a přidá hodně sportu a vlastně ten sport není hrazen tím, že by jedl tedy dostatečnou vyváženou stravu, zejména bílkovinného typu, protože kost má svojí organickou složku, která je právě tvořena z bílkovin, a pokud ten člověk začne hodně sportovat a omezí příjem potravy, tak může ta kost se neobnovovat. Tam potom k těm zlomeninám dochází s určitým odstupem třeba 3, 4 měsíců a je to spojeno nejen s tím, že ta kost vlastně nemá dostatečnou třeba výživu, nemá dostatečné množství tedy té původní organické hmoty a možná ještě ten člověk tou velkou změnou může vlastně si přivodit třeba deficit vitaminů rozpustných v tucích, což je vitamin D.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jsou ještě nějaké další vlivy, které ať už jsou jmenovány v tom e-mailu, anebo by mohly v případě někoho jiného přijít v souvislosti třeba s překotným hubnutím nebo špatně zvoleným jídelníčkem v té souvislosti a tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, bývají to změny nálad. Buď je to zvýšená impulzivita nebo nějaké stavy, vlastně říká se tomu depersonalizace, kdy ten člověk najednou jako není sám sebou, připadá si divný nebo má třeba hluboký propad nálady nebo se mu změní spánek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to je vjem, který vnímá sám nebo jenom okolí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
On to vnímá sám. Vnímá, je si toho vědom, přisuzuje to třeba nějaké únavě. Samozřejmě okolí si toho všimne taky, ale nejdřív si toho všimne ten člověk sám. Jenom u velkých depresí, které teda neočekávám, že by se při nějakém dietním pokusu měly vyvinout nějak rychle, tak tam ten člověk si toho sám nevšímá. Ale většinou ty první obtěžující příznaky už má, budí se třeba uprostřed noci, má změny moči, změny stolice, má třeba průjmy. Ve všech těchto případech je důležité zajít k lékaři, ale sdělit jaký konkrétní dietní pokus ten člověk vlastně dělá. Říct i jak vypadalo jeho předchozí stravování a sportování a co všechno změnil, protože bez těchto informací lékař bývá ztracen.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je tedy i na závěr to dnešní doporučení směrem k naší posluchačce z jižních Čech, která nám poslala ten svůj e-mail.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby raději zašla za lékařem, vylíčila mu co dělá, čím trpí a co dělala předtím.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že těch příznaků v tom e-mailu, který je velmi obsáhlý, je tolik a jsou některé z nich poměrně varující. Takže bych doporučila, aby opravdu si nechala udělat kompletní laboratorní vyšetření, možná i vyšetření hladiny některých vitaminů, které ta laboratoř je schopna vlastně dělat, a řekla pořádně, co dělá teď a co dělala předtím, aby ten lékař ji mohl vlastně trošičku korigovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Což je apel i na ty ostatní, aby vždy se poradili s lékařem, nedělali nic drastického ve změnách svého životního stylu sami, ale nejlépe pod dohledem lékaře.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě. Tady vlastně z toho e-mailu je vidět trošku velikánský rozpor mezi fyzickým zdravím, které se viditelně horší a psychickým vlastně radováním se z toho, jak krásně hubnu. Takže tady by i mohla teoreticky být nějaká začínající porucha příjmu potravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová a těšíme se společně i s vámi opět na Regionu příští čtvrtek. Pro dnešek hezký den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
--------------------
Vítejte na Regionu, vítejte teď v poradně nazvané jak dobře víte Hubněte zdravě a radí nám vždy a pravidelně doktorka Kateřina Cajthamlová, i ji vítám.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Já jsem tady začtena do jednoho zajímavého e-mailu, který nám zaslala jedna posluchačka z jižních Čech. A ten e-mail je tak zajímavý, že vlastně jsme se s Patrikem rozhodli, že tento díl postavíme trošku na něm.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže se to bude týkat vlastně negativních vlivů hubnutí, protože to je to, jak to shrnula naše posluchačka, a co píše?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. A píše je jí 27 let, nikdy nedržela žádnou dietu a jednoho dne se rozhodla pro změnu. Takže začala sportovat, začala zřejmě upravovat stravu. Nepíše tady konkrétně kolik třeba měřila, kolik vážila původně, píše tady pro mé oči velmi příjemné věci o centimetrech. Takže zhubla 13 centimetrů v nejužším místě pasu, 17 největšího špeku na břiše a píše, že zhruba 15 kilo. Říkala nebo píše tady, že to bylo za několik měsíců, ne extrémně rychle, že se jí teď daří moc dobře, že se jí líbí ten životní styl, ale že jí lidé říkají, že jí padají vlasy, lámou se jí nehty, několikrát na veřejnosti omdlela, měla pocity na omdlení a navíc si přivodila únavovou zlomeninu na noze. Dále ještě píše vlastně, že příliš si nemyslí, že sportuje, že tomu celému nerozumí, že nechápe jak to, když se jí podařilo hezky zhubnout a daří se jí dobře, jak to, že její tělo reaguje negativně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak to, ptám se i já za ní a za posluchače?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pravděpodobně, i když píše, že měla živinově vyváženou stravu, tak pravděpodobně má málo tuků v té stravě a pravděpodobně tam má málo možná i bílkovin, když došlo ke zlomenině únavové a určitě málo sacharidů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co si myslíte, jak takový člověk, takováhle žena může jíst, že tam ty tuky chybí a že tam chybí ty bílkoviny? Jsou to třeba nějaké věci, které by mohly dělat chyby i jiní?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lidé si neuvědomují, že dieta opravdu by měla být krátkodobý režim. Dieta je zároveň poměrně velkou zátěží na organismus, čili je potřeba, aby ten člověk víc odpočíval a neměl by zároveň výrazně měnit dietu a výrazně přidávat sport. Měl by to udělat postupně. To znamená, pokud to dělá samostatně, nemá nějakého výživového poradce, který ho vede, nemá vyšetřený zdravotní stav předtím než se pustí do hubnutí, tak by měl opravdu upravovat stravu uměřeně. To, co lidé si neuvědomují, je, že sacharidy v naší informační společnosti jsou živina, která je velmi důležitá pro náš mozek. Zpracováváme zhruba 30x víc informací než naši předkové. Každý den vlastně se rozhodujeme na základě slovních informací a tudíž náš mozek zpracovává toho cukru daleko víc, tedy sacharidů, abych byla přesná. Je to zhruba 60 % naší stravy energeticky. Co se týká tuků, tak ty by měly u člověka, i který chce zhubnout, pokrývat alespoň 25 % energetického příjmu, což je poměrně dost. Měl by tam být vyvážený poměr tuků rybích, tuků rostlinných, tuků živočišných, těch může být nejméně, ale měly by tam nějaké být. Zase strava by měla být pestrá. Třeba vegetariáni, kteří vlastně nehubnou, nedělají to z tohoto důvodu, tak musí přidávat některé vitaminy, konkrétně třeba vitamin B. Tady slečna píše v podstatě stravu, která vypadá taková semivegetariánská a je možné, že to byl velký šok pro její organismus, nepíše jak se stravovala předtím, to znamená, že ten relativní rozdíl těch množství tuků a sacharidů a toho celého složení, třeba i vitaminů rozpustných v tucích, to si nejvíc myslím, když ji padají vlasy, tak se mohlo změnit tak dramaticky, že to tělo nedokáže z kompenzovat. I když ona je velmi šťastná, že hodně zhubla, může to být dramatický zásah do jejího těla.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě, hubneme dnes společně s posluchačkou, která nám poslala na naši schránku, nebo paní doktorky katerina.cajthamlova@rozhlas.cz, ale posílat můžete i přes náš facebook www.facebook.com/hubnetezdrave dotaz, který souvisí s tím, že nastolila zdravý životní styl, ale asi dost brutálně řekl bych, protože to má i negativní vlivy. Mezi nimi se objevilo, paní doktorko, i omdlévání. Tak co může být za tím?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. Tak tam může být víc věcí. Buď tedy slečna, to už není dívka, je to mladá paní, tak může mít nějakou drobnou vadu, o které neví, třeba poruchu rytmu například, nebo může mít změnu krevního tlaku. Pokud výrazně zhubla, ona tady píše 15 kilogramů, mohla v tom být i voda a může mít vlastně deficit třeba i solí, pokud výrazně třeba přestala jíst uzeniny a pije jenom čistou vodu, tak může mít i deficit různých solí a minerálů. Tohle to může působit jeden typ omdlévání. Tam se dělá tak černo před očima, ten člověk například z polohy vleže, pokud se rychle posadí, tak má takzvanou ortostatickou hypotenzi, to znamená, že mu rychle klesne krevní tlak a vlastně omdlévá. Takže to je jedna možnost. Další možnost je, že si výrazně omezila sacharidy a ty stavy na omdlení má po sportu, protože při sportu se vlastně v té první fázi a v té rekonvalescenci zpracovávají hlavně sacharidy, tuky až v té prostřední aerobní vytrvalostní zátěži, a může vlastně mít těch sacharidů tak málo, že jí klesá hladina cukru. Tam by měla potom i obtěžující pocity hladu nebo by jí mohlo být špatně od žaludku, což tady nepíše. Takže já si myslím, že ten její konkrétní případ je spíš záležitostí opravdu toho, že má nízký krevní tlak, který díky tomu zhubnutí a možná i odvodnění a možná i od solení se jí teď vyvinulo jako novinka. Tam to bude trvat chvilku, než se na to její systém adaptuje a potom při těch nižších tlacích může fungovat úplně normálně. Chtěla bych jenom říct, že lidé velmi často dělají tu chybu, že nevědí svůj vstupní zdravotní stav. Pokud ten člověk má například vyšší hladinu inzulinu, což nemusí vědět, ale obézní to velmi často mají, protože jejich tkáně jsou na inzulin méně citlivé, jejich slinivka může vylučovat toho inzulinu víc a oni tedy nápadně rychle nějak začnou sportovat a nedoplňují právě ty sacharidy, tak se mohou dostávat do hypoglykémie, čili nízké hladiny cukru v krvi, a to je stav, který může být provázen stavy na omdlení až omdlívání. Zejména u třeba juvenilních diabetiků, u kterých se o té cukrovce moc neví. Takže tady opravdu znovu zdůrazňuji je důležité, aby člověk zašel k lékaři a předtím než změní svůj životní styl, aby znal svůj zdravotní stav.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V seriálu Hubněte zdravě jsme dnes vyšli z dopisu nebo z e-mailu naší posluchačky, která začala hubnout, začala sportovat, ale dostavily se i negativní vlivy. Postupně se tedy snažíme přijít na kloub věci, v čem by mohl být problém. Zmínila se tam také o únavové zlomenině, to je co? To je z přemíry nějakého pohybu, že se jí to pak unaví a organismus, kosti jsou náchylné na zlomeninu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lidé, kteří jsou nesportovní a jsou třeba obézní už od dětství, tak velmi často mívají kosti poměrně silné. Ale lidé, kteří ztloustnou až někdy v průběhu, kdy už vlastně byl dokončený vývoj kostry a byli třeba hodně hubení celé dětství, tak mohou ty kosti mít takové křehčí. V tu chvíli každý sval má na kosti úpon, ten úpon vlastně je takové relativně malé místo, za které ten sval táhne. Různé svaly mají ty úpony různého tvaru, dá sena kostech podle takového zdrsnění vlastně zjistit, kde se který sval upínal a jak byl silný. Pokud ten člověk začne náhle po době, kdy nebyl vlastně trénovaný, sportovat a dojde třeba i k náhlému nárůstu nebo rychlému nárůstu nějaké pravidelné poměrně výjimečné aktivity, to znamená, že třeba sportuje 2x týdně, nemá takové to, že každý den chodí, tak může dojít k tomu, že vlastně ten systém na tohle to není zvyklý, i kost je prokrvená i okostice je prokrvená i sval je prokrvený a může dojít k tomu, že vlastně to prokrvení se tam změní, zvlášť pokud ten člověk má nízký krevní tlak, tak to prokrvení může klesnout a tam potom může docházet k různých trhlinám ve svalech, k trhlinám ve vazech i k únavovým zlomeninám kostí. Totéž se děje, pokud ten člověk nemá dostatečný přísun bílkovin a přidá hodně sportu a vlastně ten sport není hrazen tím, že by jedl tedy dostatečnou vyváženou stravu, zejména bílkovinného typu, protože kost má svojí organickou složku, která je právě tvořena z bílkovin, a pokud ten člověk začne hodně sportovat a omezí příjem potravy, tak může ta kost se neobnovovat. Tam potom k těm zlomeninám dochází s určitým odstupem třeba 3, 4 měsíců a je to spojeno nejen s tím, že ta kost vlastně nemá dostatečnou třeba výživu, nemá dostatečné množství tedy té původní organické hmoty a možná ještě ten člověk tou velkou změnou může vlastně si přivodit třeba deficit vitaminů rozpustných v tucích, což je vitamin D.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jsou ještě nějaké další vlivy, které ať už jsou jmenovány v tom e-mailu, anebo by mohly v případě někoho jiného přijít v souvislosti třeba s překotným hubnutím nebo špatně zvoleným jídelníčkem v té souvislosti a tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, bývají to změny nálad. Buď je to zvýšená impulzivita nebo nějaké stavy, vlastně říká se tomu depersonalizace, kdy ten člověk najednou jako není sám sebou, připadá si divný nebo má třeba hluboký propad nálady nebo se mu změní spánek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A to je vjem, který vnímá sám nebo jenom okolí?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
On to vnímá sám. Vnímá, je si toho vědom, přisuzuje to třeba nějaké únavě. Samozřejmě okolí si toho všimne taky, ale nejdřív si toho všimne ten člověk sám. Jenom u velkých depresí, které teda neočekávám, že by se při nějakém dietním pokusu měly vyvinout nějak rychle, tak tam ten člověk si toho sám nevšímá. Ale většinou ty první obtěžující příznaky už má, budí se třeba uprostřed noci, má změny moči, změny stolice, má třeba průjmy. Ve všech těchto případech je důležité zajít k lékaři, ale sdělit jaký konkrétní dietní pokus ten člověk vlastně dělá. Říct i jak vypadalo jeho předchozí stravování a sportování a co všechno změnil, protože bez těchto informací lékař bývá ztracen.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je tedy i na závěr to dnešní doporučení směrem k naší posluchačce z jižních Čech, která nám poslala ten svůj e-mail.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby raději zašla za lékařem, vylíčila mu co dělá, čím trpí a co dělala předtím.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že těch příznaků v tom e-mailu, který je velmi obsáhlý, je tolik a jsou některé z nich poměrně varující. Takže bych doporučila, aby opravdu si nechala udělat kompletní laboratorní vyšetření, možná i vyšetření hladiny některých vitaminů, které ta laboratoř je schopna vlastně dělat, a řekla pořádně, co dělá teď a co dělala předtím, aby ten lékař ji mohl vlastně trošičku korigovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Což je apel i na ty ostatní, aby vždy se poradili s lékařem, nedělali nic drastického ve změnách svého životního stylu sami, ale nejlépe pod dohledem lékaře.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě. Tady vlastně z toho e-mailu je vidět trošku velikánský rozpor mezi fyzickým zdravím, které se viditelně horší a psychickým vlastně radováním se z toho, jak krásně hubnu. Takže tady by i mohla teoreticky být nějaká začínající porucha příjmu potravy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová a těšíme se společně i s vámi opět na Regionu příští čtvrtek. Pro dnešek hezký den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
