Přistěhovalci z bývalého Sovětského svazu v Izraeli
Tak jako se o Spojených státech severoamerických říká, že jsou tavícím kotlem národů, platí to v malém i o Izraeli. Můžete tady potkat Židy úplně tmavé až černé pleti a stejně tak blondýnky švédského typu, u nichž žasnete, jak k těm přirozeným blond vlasům přišly. Jenže geny si nedají poručit, že?
Nejvíce je ale v Izraeli ruských Židů. Tedy abych byl přesnější - těch, kteří se za Židy prohlašují. Z izraelských zdrojů vím, že právě s těmito lidmi je nejeden problém. A ten nejhlavnější? Imigraci do Izraele zaručenou zde pro všechny Židy zákonem o návratu si mnozí lidé v zemích bývalého Sovětského svazu zajistili falšováním dokladů. Svůj židovský původ si prostě koupili. V této části světa je možné koupit prakticky všechno a pro ty, kdo si chtějí ekonomicky polepšit, je cesta do svobodného světa nejjednodušší přes Izrael. Život zde je neporovnatelně svobodnější a snazší než v jejich původní vlasti, ale hlavně: Izrael imigraci neodmítá, ale vítá.
Potkali jsme po cestě okolo Izraele mnoho lidí. Většinou jsem se snažil domluvit anglicky, ale nakonec jsme většinou skončili u ruštiny. Zaměstnanci hotelů, taxíkáři, ti všichni pocházeli většinou ze zemí, v nichž byla ruština domovem. A jen jednou jsme se dočkali skutečné pomoci. Když jsme nebyli schopni najít v Tel Avivu ulici, do níž jsme měli za pár minut dorazit, požádali jsme v nouzi nejvyšší o pomoc taxikáře. Jestli by nejel ve spleti jednosměrek před námi a nedovedl nás na místo. Místo toho taxikář plynnou ruštinou nabídl ještě další možnost: Osobně zavolá, aby na nás počkali, a teprve až budeme mít jistotu, že nic nezmeškáme, nás dovede k cíli. Byl to příjemný mladší muž a jeho ruština ukazovala na původ odněkud od Moskvy. Nešlo mu o rychlý výdělek, ale o ochotu a skutečnou pomoc.
Tím se ovšem od svých rusky mluvících krajanů dost lišil. V hotelích, které jsme během našeho pobytu navštívili, patřila rusky mluvící izraelská klientela k nehlučnější a nejnápadnější. Co mě však doslova bolelo: U snídaně či večeře podávaných formou bohatě prostřených švédských stolů si tito návštěvníci brali mnohem víc, než mohli sníst. Jen se tak v jídle ponimrali a honem běželi pro další chod. A co snad bylo ještě horší: Odnášeli si jídlo i s sebou. Zákaz nezákaz - a ani to moc neskrývali.
Pravda, celkově znamená emigrace ze zemí bývalého Sovětského svazu pro Izrael přínos. Přijely statisíce vzdělaných, motivovaných lidí zvyklých překonávat překážky, toužících najít nové uplatnění v demokratické zemi. Vedle nich však přece jen existují i přistěhovalci, a nejspíše právě ti nežidovští, kteří se do izraelské společnosti zařadit nechtějí. Mnozí po získání izraelského pasu rovnou mizí do jiných zemí a nejednou stojí za různými kriminálními činy. V Izraeli zase neposílají děti do škol, žijí v uzavřených skupinách. Z takového prostředí vzešla i skupina antisemitských neonacistů, o níž před časem psala všechna světová média.
Imigrace do Izraele prostě přináší i zvláštní problémy. Nepochybuji však, že i ty židovský stát dokáže vyřešit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.