Proč se Zlaté bule sicilské říká sicilská, když vznikla v Basileji a týká se českého království?
Před rokem 1212 jsme měli už dva panovníky, kteří získali královskou korunu, jenže Vratislav II. ani Vladislav II. si ji neudrželi a jejich následníci byli zase jenom knížaty.
Až Přemysl I. Otakar získal královskou korunu pro sebe i své potomky natrvalo. Titul a dědičné právo mu zajistil dokument vydaný císařem Fridrichem II. v Basileji 26. září roku 1212.
Název, pod kterým vešel tento výnos do historie, vychází z pečeti, kterou je listina opatřena. Je to speciální oboustranná pečeť ze zlata nebo pozlaceného plechu. Ale proč se jí říká sicilská, když vznikla v Basileji a týká se českého království? Fridrich II. byl císařem teprve krátce a jeho kancelář ještě neměla říšskou pečeť k dispozici. Proto otiskli do rozehřátého zlatavého plíšku pečeť, kterou si císař přivezl ze svého domovského království, tedy Sicílie.
Zlatá bula sicilská byla výhodná pro oba panovníky. Přemysl I. Otakar díky ní získal dědičné právo na královský titul a císař Fridrich II. na oplátku podporu českého krále i jeho bratra Vladislava, kterou potřeboval k upevnění moci jako říšský císař. Ne nadarmo se říká: něco za něco.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
