Psohlavci
Včera jsem slíbil, že řeknu, jak je to doopravdy s psohlavci, což je výraz, který by měl patřit mezi tu menšinu slov, v nichž pojmenování pes vyjadřuje kladné hodnoty. Jistě si to myslí ti, kteří podle románu Aloise Jiráska vědí, že si tak říkali hrdí Chodové, v 17. století bojující za své práva. Jenže všechno je jinak i v případě psohlavců.
Hrdí a vzbouření Chodové sami sobě psohlavci neříkali, to dnes víme zcela bezpečně. Psohlavec byla v jejich době jedna z nejhorších nadávek, která se dala použít. Běžně se tak například říkalo tatarským nájezdníkům a v 17. století se tak nadávalo pohanským Turkům. Což pocházelo z ještě starších dob. Jak se píše v knížce Slova a dějiny, už v polovině 14. století Klaret zaznamenává slovo psohlavec jako překlad latinského cinocephalus, což byl název exotické obludy. V populární středověké encyklopedii Lucidář, která vyšla koncem 15. století, se psalo o bájné indické zemi, kde prý žijí lidé jednoocí, jednonozí, s rohem uprostřed čela a také lidé se psí hlavou, odění chlupatými kožemi. "A když mluvie, tehdy jako psi štěkají - a proto jim řiekají psohlavci." Píše středověký autor. Psohlavec byl po tedy celý středověk, i později, v 17. století, v době vzpoury Chodů, něco jako nestvůra. Slovem psohlavci se tedy hrdým Chodům nadávalo. Říkala jim tak tehdejší vrchnost. Sami sobě tak lidé kolem Jana Koziny určitě neříkali a že by si psí hlavu dávali na své prapory, by bylo to nejabsurdnější, co by si uměli představit.
Až v 19. století se označení vzbouřených Chodů slovem psohlavci, vzatým asi z dobových zpráv jejich nepřátel, ujalo jako neutrální označení. Jirásek ho pak svým románem a Aleš svými kresbami údajných praporů s psí hlavou zpopularizovali tak, že ho cítíme jako čestné označení. Komunisté tu vymyšlenou psí hlavu pak dokonce dali na výložky pohraničníkům. Čímž jistě nechtěli naznačit, že jde o psí syny, což vždy byla, zvláště například v ruském prostředí, jedna z nejtěžších nadávek.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
