PUNČ 2

Zopakováno velmi stručně: pravý punč musí mít celkem pět ingrediencí, vodu nebo čaj, alkohol, cukr, citrón nebo jiné ovoce a koření. Pokud jde o původ slova punč, konstatoval jsem včera, že tento výraz nijak nesouvisí s původem rakouským slovesem pančovat, tedy vodou kazit jiný nápoj, a že nevím ani o souvislosti anglického punch ve významu horký alkoholický nápoj se stejně znějícím a stejně psaným slovem ve významech vrták, šídlo, štípací kleště. Také stará váhová a objemová jednotka puncheon s punčem nesouvisí a do jazykového příbuzenstva zdá se nepatří ani punch, anglický středověký kašpárek s velkým břichem, který dal jméno slavnému humoristickému časopisu.

Michal Novotný

Pozorní posluchači si ale všimli, že už včera jsem naznačil, že důvod, proč se punč jmenuje právě punč je ve skutečnosti, že do pravého punče patří pět ingrediencí. Dá se říct, že tento nápoj se přímo jmenuje pět, slovo punch totiž do angličtiny přešlo z hindštiny, kde panč znamená pět. Nevím, zda angličtí koloniální úředníci a vojáci punč abych tak řekl odkoukali od Indů a nebo si ho v Indii sami vymysleli jako nápoj, díky němž lépe snášeli vedra, jisté ale je že od počátku měl tento nápoj pět součástí. Nemusím dodávat, že hindská číslovka pět se tedy objevuje i v pojmenování běžného cukroví, jemuž říkáme punčový dort eventuálně punčák. To cukroví se tak jmenuje díky tresti, která tyto řezy jaksi zvlhčuje a navoňuje a které se říká punčová.

Hindský výraz panč možná starším z nás připomněl hnutí nezúčastněných států, které bylo politicky významné koncem 50. a v 60 letech 20. století a jehož důležitým představitelem byla Indie. To hnutí si někdy říkalo exotickým slovem Paňčašíla. Ano, v tomto pojmenování je stejná hindská číslovka pět jako v punči. Indové totiž nejprve při jednání s Čínou a pak na širším fóru bandungské konference formulovali pět zásad mírového soužití, což byly uznání územní svrchovanosti, neútočení, nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnost a vzájemná výhodnost a mírové soužití. Těchto pět zásad pojmenovali hindským slovem Paňšašíla, v překladu Pět principů. Výraz paňšašíla však Indové nevymysleli pro potřeby moderní politiky, jen převzali slovo, které už dlouho předtím žilo v buddhismu. Buddhistické paňčašíla bylo pět principů, přímo příkazů, pro život buddhistického laika. První zněl: nezabíjet živé tvory, druhý nebrat, co není dáváno, třetí zdržet se nedovoleného pohlavního styku, čtvrtý nelhat a poslední: nepít opojné nápoje. Tedy ani punč, abych se vrátil, ke slovu, jehož zajímavé jazykové zákulisí jsem tu probíral dva dny.

Vysílá se v pátek 17.1.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)