Punkevní jeskyně, největší podzemní turistické lákadlo

Objevu Punkevních jeskyní předcházelo několik výprav na dno Macochy, které na počátku 20. století učinil profesor Absolon se svými spolupracovníky. Zde objevil a zdokumentoval několik zajímavých jeskyní souvisejících bezprostředně s Macochou, avšak především nasměroval další vývoj průzkumů k objevu nových jeskyní mezi propastí a vývěrem Punkvy. Své úsilí zaměřil na jeskynní vchody ve stěně Pustého žlebu v okolí vývěru Punkvy. V jednom z méně nápadných vstupů pronikl roku 1909 do nevelké jeskyně, ze které pokračoval dál do hloubi skalního masivu směrem k Macoše.

Okamžiky objevu popisuje ve své knize Moravský kras: „Otvor vedl k dutinám propasťovitého rázu, zataraseným velkými balvany. Pracovalo se vždy po týdnu v neděli. V třetí pracovní den byl prosekán otvor vyerodovaný přírodou v lité skále a začali jsme drtit balvany a vytahovat je po kusech. Konečně jsem se mohl opatrně proplazit mezi zbylou balvanitou sutí s kol. V. Ješkem (později úředníkem Hypoteční banky v Brně) a sjet po laně dolů. Octli jsme se v nevlídné prostoře, na jejímž dně byla volná směs balvanů. Prodíráme se a slézáme níž a níže mezi kamennými kolosy. Vtom se zaleskla vodní hladina – jsme tedy přece u Punkvy! Je to ale zase jen nepřekročitelný sifon. Zpět! Hledáme další pokračování, hledáme další průvan, který se nám dole ztratil. Vede nás s naprostou určitostí do výše k malému otvoru. Kol. Ješek staví se mi na ramena a pak vytahuje i mne vzhůru. Plazíme se po břiše kanálem – nyní už můžeme lézt po kolenou, vztyčujeme se, naše hlasy vyvolávají ozvěnu – vtom je to možné? Dech se nám zatajil úžasem. Před námi je ohromná prostora; voláme a ozvěna odumírá daleko vzadu. Kam až reflektor dosvítí, všude fantastické krápníkové tvary…“ Absolon se svým kolegou Ješkem stanul v prostoře, kterou pojmenoval Přední dóm.

Ještě téhož roku a v roce následujícím badatelé pronikli do dalších prostor suché části Punkevních jeskyní a roku 1914 se je podařilo propojit se dnem propasti Macocha. Během objevných průzkumů se zároveň prováděly i zpřístupňovací práce a zavádělo se elektrické osvětlení, takže v roce 1914 spatřili dno Macochy první návštěvníci. Tím však úsilí profesora Absolona nekončilo. Suché prostory Punkevních jeskyní byly jen část jeho cíle. V další fázi chtěl objevit a zpřístupnit veřejnosti prostory mezi propastí Macochou a Pustým žlebem protékané podzemní řekou Punkvou. V roce 1920 zahájil úspěšné objevné práce a po několika náročných etapách výzkumu se mu to skutečně podařilo. 1. července roku 1933 návštěvníci Punkevních jeskyní procházejí suchou nohou na dno Macochy a na motorových člunech plují paralelní větví zpět. Právě plavba po podzemních, zeleně prozářených Pohádkových jezerech je dodnes největším lákadlem pro turisty z celého světa.

Prof. Absolon na exkurzi v Moravském krasu, červen 1957 (z archivu V. Absolonové a J. Rubína)|foto: archiv

A co tedy návštěvník Punkevních jeskyní během prohlídky uvidí? Uměle prostřílená vstupní štola ústí do Předního dómu. Kolem Strážce, čtyři metry dlouhého stalaktitu, vede trasa na most vybudovaný při generální rekonstrukci v roce 1996. Z mostu se otevírá pohled na překrásně zdobenou stěnu Předního dómu a na nejmohutnější krápník Punkevních jeskyní, stalagnát Salmův sloup. V zadní části dómu je Zrcadlové jezírko. V něm se odráží zajímavé skupiny krápníků, mj. i tzv. Převrácený deštník, Dvě sovy, Hrad na skále či dvoumetrový Turecký minaret. Na opačné straně dómu jsou na stěně žlábkové škrapy (ostrohranné prohloubeniny), které vznikají korozí stékající vody.

Prohlídka pokračuje přes sifon, nejnižší suché místo Punkevních jeskyní, které bylo v dřívějších dobách často zaplavováno. Dnes je zde hladina automaticky regulována čerpadlem. Po dlouhých schodech návštěvníci vystupují do Reichenbachova dómu, několik desítek metrů vysoké mohutné prostory. Cedulky s letopočty 1914 a 1938 ukazují nejvyšší hladinu Punkvy za povodní. Z dómu vybíhá několik vysokých komínů i horizontální, veřejnosti nepřístupná chodba s čistou průhlednou krápníkovou výzdobou.

Punkevní jeskyně – Zrcadlové jezírko v Předním dómu|foto: Petr Zajíček

Prohlídková trasa vede dál krásně zdobenou Stalagmitovou chodbou do Zadního dómu. Zajímavostí této prostory je dvojice stalagmitů s rovnou plochou na vrcholu – Trpaslík a Váza. Plocha vznikla v místě rozstřikující se vody, dopadající v mohutných kapkách z velké výšky. V Zadním dómu nás upoutá i skupina krápníků zvaná Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit Jehla. Dále sestoupíme po schodech do síně U Anděla, mohutného stalagnátu unikátních tvarů. Odtud vybíhá Tunelová chodba zpět k sifonu, ale my pokračujeme umělou štolou až na dno propasti Macochy. Odtud se otevírá úchvatný pohled na monumentální 138,5 m vysoké skalní stěny.

Na samotném dně propasti, pod chodníkem, jsou vidět dvě jezírka a tzv. Jalové koryto, kterým za vyšších vodních stavů přitéká z Předmacošského sifonu Punkva z prostor Amatérské jeskyně. Horní jezírko je hluboké cca 13 metrů a Dolní, ve kterém mizí Punkva do dalších prostor, je podle speleopotápěčských průzkumů z roku 2000 hluboké 49 m. Zde si vyslechneme pověst o Macoše a pokračujeme chodbou k přístavišti, kde začíná vodní plavba na motorových člunech.

První úsek vodní plavby vede slepým ramenem Punkvy kolem vysokých komínů k tzv. Čtyřicítce. Tady, z chodby hluboko pod hladinou, vyvěrá Punkva do volných prostor, takže dál pokračuje plavba již po aktivním toku. Pod hladinou uvidíme osvětlené Skalní mosty a proplujeme po Pohádkových jezerech k podzemnímu přístavišti. Zde vystoupíme a projdeme do Masarykova dómu s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Dóm byl objeven při odstřelech stropů roku 1920 a dodnes se v něm zachovalo množství brček a hůlkových stalaktitů, jimž dominuje mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup. Po návratu na loďky, pokračuje plavba nízkou, již denním světlem prosvětlenou chodbou až do vývěru Punkvy.

Tunelová chodba, pohled směrem do síně U Anděla|foto: Petr Zajíček

Punkevní jeskyně jsou ve správě a odborné péči státní příspěvkové organizace Správy jeskyní České republiky. Kromě činností souvisejících bezprostředně s provozem návštěvní trasy se zde provádí dlouhodobý výzkum mikroklimatu. Až na několik dnů v roce jsou Punkevní jeskyně otevřeny celoročně. Aktuální provozní doby jsou na internetových stránkách www.cavemk.cz a www.caves.cz.