Působivá podívaná. Průhonický park rozkvetl tisíci rododendrony

12 fotografií

Přírodně krajinářský park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, vášnivý sběratel květin, keřů i stromů. Ačkoli vystudoval práva, byl veden od malička k umění. Pocházel z Čech pod Kosířem, kde park vytvořil i jeho otec. 

Do Průhonic se Silva-Tarouca přiženil a údolí potoka Botiče mu učarovalo. Shromáždil zde neuvěřitelné množství rostlin domácích i cizokrajných. „Jeho genialita ale spočívala v tom, jak rostliny dokázal kompozičně využívat v jednotlivých scenériích, v mistrně volených průhledech, při hře světel a stínů. Vytvořil kombinace otevřených ploch rybníků a luk, porostů a terénních převýšení. Dohromady to pak dalo vzniknout tomuto jedinečnému dílu zahradního umění,“ popisuje vedoucí správy parku Jiří Šmída. Kromě toho, že hrabě udržoval pak pro potěchu svou i své rodiny, po vzniku republiky jej zpřístupnil i široké veřejnosti. Pečoval o něj kontinuálně půl století – což je v kontextů parků nebývale vysoké číslo.

Průhonický zámecký park, pod ochranou UNESCO|foto:Kateřina Havránková

Zámecký park se dělí na dvě části. Tu první udržují pracovníci více „zahradně“ a návštěvníci v ní naleznou Alpinum, Podzámecký rybník nebo oblíbenou vyhlídku. Tato část je také bohatší na oblíbené rododendrony. „Nejvýznamnější místo, z hlediska rododendronů, je oblast Chotobuze, kde je jejich jakési epicentrum,“ uvádí Jiří Šmída.

V druhé části parku měl Silva-Tarouca oboru, ta je lesnatějšího charakteru – i když je parkově upravená také. Je tu významný vějíř průhledů, který je vidět z hráze rybníka Labešky.

Průhonický zámecký park, pod ochranou UNESCO|foto:Botanický ústav AVČR

Dominantou a chloubou Průhonic jsou každé jaro rozkvetlé rododendrony. Zahradníci tu pečují dohromady o 8 tisíc rododendronů ve stovce kultivarů. Atraktivní je na jaře i Alpinum – obří skalka, kde právě kvetou hořce, pryžce, drobnolisté rododendrony nebo azalky. Velkou přitažlivost mají i magnolie.

Park je na seznamu UNESCO a je památkově chráněný. Vlastní a spravuje ho Botanický ústav Akademie věd. Navštěvují ho odborné delegace tuzemské i ze zahraničí, pracují zde studenti i vědci. 

V posledních letech se park, stejně jako další majitelé lesů v ČR, potýká se suchem a se související kůrovcovou kalamitou. Návštěvníci proto mohou nalézt v parku pařezy jako pozůstatky po kácení napadených stromů. Od roku 2018 padlo za oběť kůrovci asi 4 tisíce stromů. „Jde hlavně o smrky, které sice nejsou tak vzácné, ale to množství má pro kompozici parku zásadní význam.“