Půst ano, nebo ne? Předvánoční tipy Kateřiny Cajthamlové
Půst je v poslední době poměrně populární věc. Držet můžeme půst při úplňku, módní je tzv. přerušovaný půst, někdo zase nedá dopustit na jedno- a vícedenní půsty. Co je pro nás vhodné, a co už ne, to ví doktorka Kateřina Cajthamlová.
Půst před Vánoci obvykle drželi naši předci. Co to ale přesně bylo? „Tradiční český půst, to je chléb s vodou. Drželi ho třeba vězni ve výročí svého činu, mniši před význačnými svátky, věřící, kteří tím chtěli posilovat svoje duchovní naladění,“ říká doktorka Kateřina. K tomu ovšem přistupovala i duchovní stránka věci. To znamenalo stranit se zábavy a naopak se zaměřit na své nitro. To vše se většinou dělo někde v ústraní a cílem bylo natrénovat svůj organizmus na určitý nedostatek podnětů i stravy a připravit ho na dobu oslav a hojnosti.
Dnes chápeme půst jinak. „Dělají se očistné půsty, říká se tomu většinou detoxikace. Je to ovšem jen na materiální úrovni a jde spíš o hladovku. Mně to připomíná nejvíc ramadán, kdy přes den, dokud nezapadne slunce, držíme půst, a večer si to pak vynahradíme,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová, „a tohle má spíš škodlivý efekt.“
Existují ale i půsty, které efekt mít můžou: „Je to celá procedura omezování různých potravin, kdy ubírám postupně potravin, pak skončím a třeba týden držím úplnou hladovku, a pak zase postupně pomalu potraviny přidávám. Při tom se dělají posilovací cvičení na kosterní svaly, a to bych řekla, že je taková nejvíc vypracovaná léčebná metoda. Ta se ale dělá někde v lázních nebo v ústraní, protože při běžném pracovním režimu to lze jen velmi těžko."
Předvánoční tipy doktorky Kateřiny
Kateřina Cajthamlová doporučuje ozdravení jídelníčku.
Zaprvé je důležité zjistit, co dělám špatně. Na to je nejlepší znát svůj zdravotní stav, což nám poradí lékař. Protože co je pro jednoho prospěšné, může být pro někoho jiného škodlivé. Takže musím vědět, co si můžu odříct, co můžu vyřadit, a co bych vyřazovat neměl. Záleží to na věku, na tom, v jakém jsme hormonálním stavu…
Pak přidáváme. Tekutiny, které nejsou zatížené ani solí, ani cukrem. Nejjednodušší je nějaká forma čajů, třeba bylinných. Po konzultaci s lékařem vím, které byliny můžou podpořit můj zdravotní stav.
Dále přidáváme věci, které normálně tolik nejíme – semínka, dietní doplňky. Ale zase musím vědět, co pro mě platí.
A přitom naopak zase vyřazujeme. Můžeme vyřadit živočišné tuky, to neudělá žádnou škodu, a nahradit je rybami, kterých máme nedostatek. „Ostatně ryba jako postní jídlo, to je známá věc," říká doktorka Kateřina Cajthamlová.
Okamžitě a bez výčitek můžeme vyřadit tvrdý alkohol. Pivo a víno můžeme omezit a u vína se zaměřit na kvalitní odrůdy. Vyřadíme mlsání místo jídla i po jídle. Dortíčky, které si dáváme před obědem, po svačině, před svačinou, to všechno můžeme vyřadit. A vůbec nám to nebude chybět.
Další je ponocování. Můžeme se rozhodnout, že v určitou dobu prostě přestaneme pracovat nebo koukat na televizi a půjdeme spát. Nebo se nejlépe půjdeme projít na vzduch a pak spát.
Náš organizmus je možné ozdravit kdykoliv, nejen před Vánoci. „Bylo by ale fajn, abychom to pak nezkazili tím, co budeme dělat - jíst potom. Tohle totiž vídáme u našich pacientů velmi často,“ dodává Kateřina Cajthamlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
