RAJČE
Minulý týden v hrůze prchl skoro čtvrtmilión Pražáků z města ? jak se pak ukázalo před jediným incidentem, který by se jich ostatně netýkal, ani kdyby zde zůstali. Před dvěma hozenými rajčaty. Tak si povídejme o jediných hrdinech očekávaných pražských násilností, o rajčatech. Samozřejmě, jak je v této rubrice zvykem, o jazykovém zákulisí pojmenování rajče.
Nejprve si povězme, co málokdo ví, že totiž rajče, přesněji rajče jedlé, je oficiální pojmenování této rostliny. Není to tedy, jak si mnozí myslí, jen hovorová varianta správného názvu rajské jablko či rajské jablíčko. Tak to kdysi bývalo, ale už to neplatí. Správné, oficiální je rajče jedlé, latinsky Solanum lycopersicum nebo také Lycopersicum esculentum. Solanum se latinsky říká nejen rajčatům, ale všem lilkovitým, tedy i lilkům a bramborám. Solamen je latinsky útěcha a solor znamená činím snesitelným. Toto pojmenování tedy pochází z dob, kdy se věřilo, že lilkovité jsou léčivé. Slovo lycopersikum v překladu znamená vlčí broskev, ovoce pro vlka; tento název je snad z doby, kdy se myslelo, že rajčata jsou jedovatá. Ovšem dodatek esculentum, tedy v překladu jedlý, tento omyl uvádí na pravou míru.
Jak je vidět, žádný z latinských názvů této z Mexika a Peru pocházející rostliny, jejíž předek, původní druh, není znám, nenaznačuje souvislost, na kterou jasně ukazuje název český a také třeba slovenský a německý. Souvislost rajčat s rájem. Ta souvislost patrně vznikla v němčině, tam "asi nějaký nadšený pěstitel", jak píše Václav Machek ve svém slovníku, tuto rostlinu podle jejích jak soudil rajských vlastností nazval Paradiesapfel, což si Češi doslova přeložili jako rajské jablko a Slováci jen tak halabala přizpůsobili na paradajky. Německé pojmenování ráje slovem Paradies do němčiny přešlo přes latinu z řečtiny, kde paradeisos znamenalo nejen ráj, ale i zahradu. Zajímavé určitě je, že z němčiny přeložený název rajské jablko v češtině vytlačil dřívější název, který byl také přeložený, ale z italštiny. Staří Češi totiž původně rajčatům říkali zlatá jablka, což byl překlad italského pomidoro. Ano, pomidory je cizí pojmenování rajčat, které i v českém prostředí můžeme zaslechnout. To proto, že italské slovo přešlo v podobě pomidor do ruštiny.
Mnohem častější však slyšíme pojmenování další, totiž tomáty, které se vyskytuje především v podobě přídavného jména tomatový. Známe rybičky v tomatě či v tomatové šťávě, tedy v protlaku z rajčat. Na jídelních lístcích bývá i tomatový salát. S tomatem jsme se dostali k původnímu pojmenování této rostliny. Staří Aztékové ji říkali tomatl či tumatl, což přejali Španělé, kteří rostlinu - původně jen jako okrasnou - do Evropy přivezli. Říkali ji tomate. To pak přejali Francouzi (la tomate), Němci (die Tomate), Angličané (the tomato) i Rusové (tomat). Až později vznikly všechny ty Paradies, paradajky, pomidory, zlatá a rajská jablka.
Kolem slov souvisejících s rostlinou, které mi říkáme rajče, je jak vidět opravdu hodně zajímavého. A to jsem ještě nemluvil o kečupu a o výrazu ráj. Na to však už není čas, a tak se k tématu vrátím ještě zítra.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
Vysílá se ve středu 27.11.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.