Román

30. listopad 2004

Budu teď - určitě na několikrát - povídat o velké skupině slov, které spojuje jméno italského hlavního města. Řekneme si, co má Řím společného s romány, romancemi, romantikou a také s rostlinou zvanou rmen.

Nejprve ale pár slov o samotném pojmenování Říma, tedy italsky Roma. Jak tohle jméno vzniklo, se neví jistě, předpokládá se, že Rumon či Ruma bylo nejstarší jméno Tibery řeky, která dnešním Římem protéká. "Etymologie nejasná," říkají o původu těchto starých slov odborníci. Z pojmenování Říma pak vzniklo slovo romanicus, římský, a spojením lingua romana, románský jazyk, se začalo říkat lidovým jazykům, které vznikly z latiny, tedy francouzštině, italštině, španělštině. Latina v té době sloužila jako vznešený, vzdělanecký jazyk nadnárodní. Ale i v lidových, románských jazycích se začalo tvořit. Například veršovaná vyprávění o udatných rytířských činech; takovému dílu se ve starofrancouzštině začalo říkat romanz, což tehdy neznamenalo nic jiného, než že jde o dílo psané v národním, románském jazyce, tedy ne v latině. Ze starofrancouzského romanz vzniklo francouzské roman a německé roman, z něhož je naše pojmenování velkého prozaického epického útvaru, románu, který se vyvinul mimo jiné také z oněch veršovaných rytířských vyprávění zvaných romanz.

Michal Novotný

Výraz romance vznikl podobně. Dnes je to pojmenování menší lyrickoepické básně často s milostnou tematikou, vyznívající optimisticky. Ve 14. století se tímto slovem ve španělštině nazývaly básně s osmislabičnými verši přednášené za doprovodu hudebního nástroje; jejich tématem pak v 16. století byl především boj španělských křesťanů s Maury. Španělské pojmenování těchto básní vzniklo z provensálského romans, románský, římský a opět neznamenalo nic jiného než informaci, že jde o díla, která nejsou psána latinsky, ale národním, lidovým, románským jazykem.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.