Romové přišli na řadu hned po Židech. Fakta o romském holokaustu jsou nicméně dosud málo známá
Na Podpolaní, podobně jako na ostatním území Slovenska, byla v období Slovenského státu romská práva omezená. Po osudech Romů stále pátrají historikové.
Romové nesměli cestovat vlakem, ani chodit po veřejných cestách. Měli zakázaný vstup do pohostinství, do kina, do obce směli chodit jen ve vyhrazených hodinách. Více etnografka a historička Zuzana Kumanová z občanského sdružení In Minorita:
„Nejprve docházelo k různým soupisům a tvoření evidencí. Postupně se přidávala různá nařízení a zákony, které Romům upíraly občanská práva, tzn., že přestávali být občany států, ve kterých žili. Posledním stádiem byla likvidace.“
Černí Židé
Během 2. světové války pomáhali bojovat proti nacistům i Romové z obce Dúbravy. Němci za to zlikvidovali romskou rodinu 57 letého Juraje Klince, včetně jeho šesti synů. Všechny zastřelili na židovském hřbitově ve Zvoleni. Občanský aktivista z Dětvy Branislav Oláh:
Čtěte také
„Nejprve se chtěli vypořádat se Židy, potom s Romy.“
Na zvolenském hřbitově bylo v šesti masových hrobech nalezeno 105 osob. Příčinou úmrtí bylo téměř ve všech případech uvedena střelná rána do týla.
„Romové si velmi dobře uvědomovali, že po Židech přijde řada na ně. V tisku z roku 1941 se už nacházejí články s názvy jako „Černí Židé“. Což bylo vlastně o Romech.“
Tragický osud postihl i Romy z Hurbanova, které tehdy patřilo k Maďarsku. Opět Zuzana Kumanová:
„V březnu 1945 se v této lokalitě rozhodli nyilašovci (členové antisemitské a fašistické Strany šípových křížů) vypořádat s Romy tak, že je nejprve zajali a pak je hnali neznámo kam. Blízko obce Trhová Hradská 37 z nich zastřelili a jejich těla hodili do koryta Malého Dunaje.“
Konečné řešení v rodinném táboře
Mnozí evropští Romové byli deportovaní do koncentračních táborů, odkud se většina z nich už domů nevrátila. Etnolog Arné Mann:
Čtěte také
„Speciální cikánský koncentrační tábor byl v Osvětimi – Birkenau. Byl specifický tím, že byl rodinného charakteru. Táborovým lékařem byl doktor Mengele, přezdívaný „anděl smrti“. Byl to on, kdo tento tábor dostal jako pokusnou laboratoř pro svoje „vědecké“ pokusy.“
A pokračuje Zuzana Kumanová:
„Po potlačení Slovenského národního povstání došlo v této oblasti k vyvraždění celých romských komunit. Odhaduje se, že v letech 1944 až 1945 bylo zavražděno více jak 1400 osob. Čísla zatím nejsou přesná, protože stále nacházíme jména obětí, která jsou zapsaná v různých matrikách.“
I když už od konce 2. světové války uplynulo 75 let, z pohledu historiografie nejsou všechna fakta objasněná. To, co se už ví, se často na veřejnost nedostane. Celkový počet romských obětí 2. světové války se pohybuje od 250 do 500 tisíc osob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka