ROŠÁDA

Původně, ve hře zvané šachy, je rošáda termín, který pojmenovává zvláštní tah, používaný jen při současné změně postavení krále a věže: král a věž si vlastně vymění místa. Dnešní nový význam slova rošáda, který se běžně užívá v publicistice, slovník nazvaný Co v slovnících nenajdete popisuje takto: "výměna osob (v politice, ve vládě apod.)" a uvádí příklad: "celá politická rošáda byla předem připravena". Dodám, že slovo rošáda má v tomto případě, aspoň pro mne, poněkud pejorativní nádech. Rošáda, řekl bych, není normální, běžná výměna osob. Když se pro výměnu politiků nebo já nevím prezidentů aerolinií použije výraz rošáda, lehce se tím dává najevo, že to nebylo úplně v pořádku, že šlo o zákulisní manipulaci, o jejímž smyslu se takříkajíc prostý člověk může jen dohadovat.

Když budeme pátrat po původu zjevně přejatého slova rošáda, na konci naší cesty bude hroch. Ano, hroch, ten tlustokožec žijící napůl ve vodě, napůl nasuchu. Ale vezměme to od počátku, od hry jménem šachy či šach, což je pojmenování, které vzniklo z perského zvolání při napadení krále. Persky je král či panovník šáh. Ta hra vznikla kdysi v Indii, pak se rozšířila do Persie, kde dostala dnešní pravidla, a někdy v 7. století ji převzali Arabové, kteří ji v 10. až 11. století předali Evropanům. Stejně jako název samotné hry je i výraz rošáda původem perský, vznikl ze slova rokh, válečný slon. Staří Peršané totiž měli na šachovnici místo našich věží slony, válečné slony, kterým říkali rokh. A podle tohoto rokh snad Jan Svatopluk Presl, když v 19. století pracoval na české zoologické terminologii, utvořil slovo hroch. Jiní však říkají, že Presl si spíš vzpomněl na staré zvukomalebné hrochat, chrochtat. Sám Presl o konkrétních způsobech, jak vytvářel nová česká slova, nemluvil, a tím nám připravil mnoho etymologických detektivek.