Rotavské varhany na Karlovarsku vytvořil třetihorní vulkán a dotvořili dnešní lidé

Od konce 19. století do druhé světové války se tu čedič těžil a dalo by se říct, že práce skončily právě včas. Kousek odtud býval větší skalní útvar, který ale takové štěstí, jako varhany nad Rotavou, neměl. Byl celý odtěžený.

A k čemu se čedič používal? V nedalekých vysokých pecích sloužil jako příměs při výrobě železa. Úlomky a zbytky se pak drtily a používaly k zpevňování cest. Ale zpátky k tomu, co naštěstí člověk neodtěžil a zůstalo dodnes zachované – k Rotavským varhanům.

Varhany jsou součástí třetihorního vulkanického pásma, které protíná severozápadní Čechy od severního Bavorska do Polska. Čedičové sloupce vznikly v důsledku chladnutí žhavé lávy. Čedič neboli bazalt je typicky černošedý kámen. A to mu pravděpodobně dalo i český název. Vypadá totiž jako začouzený černý kámen, tedy původně ve staročeštině čadič.

Kolosální dílo přírody|foto: Pavel Halla

Země a lidé tu zanechali kolosální dílo

Rotavské varhany si můžete prohlédnout odspodu, kde je dnes příjemná loučka, nebo můžete vystoupat až na vrchol sopky. Po hřebeni se pak dostanete na krásné místo s vyhlídkou na nedalekou Rotavu a Kraslicko.

Varhany jsou asi 16 metrů vysoké a cestu na hřeben musíte zvolit jinudy než přes píšťaly. Stranou od hlavní podívané určitě najdete nejen zvěří vyšlapané cestičky.

Informační a odpočinkové místo u Rotavských varhan|foto: Pavel Halla

Okolí Rotavy nabízí i další zajímavosti. Kousek od varhan najdete kaolinové jámy. Další informační tabule vás poučí o historii a fungování pecí na železo. Daří se tu řadě vzácných rostlin. Například tu roste kapradinka skalní. Vyskytuje se na suchých skalách, sutích, kamenitých svazích, ale především na vyvřelých horninách jako jsou právě čedičové skály. Na Rotavské varhany se nejlépe dostane pěšky od Rotavské myslivny po žluté turistické značce.