RUSALKA

Pojďme si tedy dnes o jedné takové neskutečné, pohádkové postavě popovídat, řekněme si pár slov o rusalce - v této rubrice to samozřejmě budou jaazykové informace. Že rusalka je druh víly, a to víly vodní, každý ví, ostatně děj Dvořákovy opery Rusalka myslím zná každý Čech, i ten, koho by na operu nedostali ani párem koní. Méně známé je, že v českém prostředí se rusalky objevují až někdy v 16. století, nejsou tedy původním českým abych tak řekl druhem, nejde o pozůstatky nějakých pohanských, předkřesťanských českých mýtů, rusalky k nám byly až vlastně v moderní době importovány literaturou. Původní jsou u východních Slovanů, tedy u Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Východoslovanské víly zvané rusalky měly podobu krásných mladých žen, sídlily ve vodách, po nocích tančily v lukách a vábily k sobě mladíky, čímž jim působily neštěstí. Podle ruských představ rusalky byly duše dětí, žen a dívek zemřelých nepřirozenou smrtí, například sebevraždou nebo utopením.

Michal Novotný

Na otázku, proč se rusalky jmenují právě rusalky, rusky dlouze rusálky, existují celkem tři různé odpovědi, přičemž dnes odborníci jednoznačně dávají přednost odpovědi jediné. Té, kterou uvedu jako poslední. První teorie tvrdí, že pojmenování rusalek souvisí se starým slovanským pojmenováním vodního toku. Ruslo bylo řečiště, strouha, rusa byla řeka. Rusalky sídily v ruslech. Další teorie říká, že tu jde o souvislost s barvou vlasů těchto víl. Byly prý rusé, tedy světle žluté s rezavým odstínem. Ani jednu z těchto dvou teorií o vzniku slova rusalka tedy odborníci dnes nepokládají za správnou.

Takže zde je teorie pravděpodobně správná. Ani v Rusku nebyly rusálky původní, lépe řečeno nebylo původní jejich pojmenování. Ve starém Římě se v době našich dnešních svatodušních svátků slavily slavnosti na oslavu květiny růže, zvané rosalia. Ty svátky se vyznačovaly především tancem. Z Říma se pak tyto letní taneční slavnosti rozšířily na Balkán a odtud do Ruska. Tam se slavily od 11. století a říkalo se jim rusalija. Zdá se, že rusálky se nejprve začalo říkat skutečným ruským dívkám, které vášnivě tančily při slavnostech zvaných rusálie, a teprve od nich pak pohádkovým, za nocí tančícím vílám. Protože slovo růže a křestní jméno Růžena pocházejí ze stejného základu jako výraz rosalie, totiž z latinského rosa, nebylo by nesprávné, kdybychom rusalkám říkali růženky.

Vysílá se 25.12.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)