RYS
Když se v češtině řekne rys, může to znamenat leccos. My si dnes povídáme o rysovi jako kočkovité šelmě "s chvostky na boltcích", jak se píše ve slovníku. Rysy ve tváři a na pauzáku si necháme na jindy.
Šelmě zoologickým jménem Lynx říkáme nepochybně českým slovem rys, které asi nějak souvisí se slovy lysý a lesk, což by mělo souviset se světlou barvou tohoto zvířete. Zajímavější je, že slovo rys se objevuje ve slovním spojení "má oči jako rys", které na první pohled nevzbuzuje žádnou otázku, dokonce ani podezření. Rys má pravděpodobně velmi dobrý zrak, řekneme si, takže když o někom řekneme, že má oči jako rys, řekli jsme, že dobře vidí. Rys opravdu vidí docela dobře, ale jsou živočichové, kteří mají zrak lepší. Proč jsme si jako symbol ostrozraku vybrali právě rysa, zoologům není příliš jasné.
Vzniklo to omylem. V řecké mytologii figuruje hrdina jménem Lynkeus, kterému bohové dopřáli opravdu mimořádně dobrý zrak, tenhle syn messénského krále viděl i skrz dřevo a kámen. Čehož využil například při slavné plavbě Argonautů za zlatým rounem. Mimochodem - nakonec skončil jako zloděj dobytka. A tohoto Lynkea jaksi vzkřísil v 17. století jistý francouzský básník ve své ódě na kardinála Richelieua. Napsal, že kardinál má kromě jiných svých předností také zrak jako Lynceus, což se francouzsky píše Lynceé a čte Lynké. Kardinál Richelieu byl populární, báseň na jeho oslavu byla všeobecně známá, ale kdo to byl nějaký Lynké či Lynkeus, Francouzi vlastně nevěděli. Tak si jméno řeckého hrdiny spojili s podobně psaným i podobně znějícím a známějším pojmenováním rysa. Čímž se stalo, že rys se stal symbolem ostrozrakosti, ačkoli vidí takříkajíc normálně.
Aby to s rysem všechno nebylo málo zamotané, musím dodat, že jeho latinské pojmenování lynx je ze jména jiné postavy z řeckých mýtů. Ten člověk se nejmenoval Lynkeos jako bystrozraký hrdina, ale Lynkos a byl to skytský král dost odporné povahy. Když do Skýthie, která se rozkládala na území dnešního Ruska, dorazil posel od bohyně úrody Démétér, aby tamní obyvatelstvo naučil pěstovat obilí, král se rozhodl posla zabít a sám se prohlásit vynálezcem zemědělství. Což bohyně Démétér nedovolila, proměnila krále Lynka v rysa, který se dosud musí vyhýbat obdělaným polím.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.