S kasárny si dobře poradili v Berouně

V jedné části kasáren vyrostlo nové moderní gymnázium, ve druhé knihovna a klub důchodců. V současnosti pokračují i práce na výstavbě sociálních bytů. Zatímco berounská kasárna se mění den ode dne k nepoznání, o osudu obrovských kasáren v Podlešíně na Kladensku není dosud rozhodnuto. Ministerstvo obrany se je marně snaží prodat za 150 milionů korun. I zde ale existují zajímavé projekty na oživení zachovalého vojenského objektu. Občanské sdružení Sluneční ostrov chce v kasárnách vybudovat největší sociální centrum v Evropě. Bez povšimnutí ale nezůstala ani neúspěšná snaha státu přestavět podlešínská kasárna na moderní věznici. Majitelem dvaasedmdesátihektarového areálu bývalých kasáren v Rožmitále pod Třemšínem na Příbramsku by se mělo stát město; ministerstvo obrany ho na něj ale zatím nepřevedlo. Radní už přesto začali hledat jeho nové využití. Nedávno rozhodli kasárna prodat olomoucké společnosti Altop, která za ně nabídla 75 milionů korun. Firma v něm chce postupně vytvořit řadu pracovních příležitostí. Bývalé vojenské objekty vlastní i Čáslav. Armáda na město v minulých letech převedla budovy Žižkových kasáren a kasáren Jiřího z Poděbrad. Nákladem několika desítek milionů korun v nich postupně vznikly byty i kanceláře. Například Žižkova kasárna město získalo v polovině 90. let minulého století. Postavilo v nich 48 bytů za 53 milionů korun. Na 32 milionů korun pak přišla stavba 40 bytů s pečovatelskou službou. Rekonstrukce se uskutečnila za finanční pomoci státu. Čtyři budovy si nechala armáda a vybudovala v nich dalších 48 bytů. V dalším objektu Žižkových kasáren našla zázemí základní umělecká škola; její přestavba stála 14 milionů korun. Na 16 milionů korun přišla rekonstrukce další budovy, v níž sídlí část městského úřadu. Do areálu se přestěhovala i část městského muzea a dům dětí. V majetku města je i jedna z budov bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad, objekt je ale zatím prázdný. Znovu ožívají i kasárna v Pražské ulici v Kolíně. Město v nich buduje byty pro novou automobilku TPCA. Dosud postavilo 137 bytů, celkem jich má být v areálu 291.

V souvislosti s reformou ozbrojených sil počítala s využitím vojenských areálů také města Kostelec nad Labem na Mělnicku a Bělá pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. V obou případech počítaly radnice s tím, že vojáci opustí město během letošního roku a chtěly využít areály jako průmyslové zóny. Armáda ale plány změnila. "Podle poslední reformy zůstanou vojáci u nás až do roku 2006," řekla starostka Daniela Vernerová. Radnice proto pozastavila práce na dodatku územního plánu, kde chtěla vojenský areál Vazačka zahrnout do průmyslové zóny. Vrátí se k tomu až v druhé polovině roku 2005, aby měla vše připraveno zároveň s odchodem vojáků. Hodnota areálu podle ní dosud zřejmě vyčíslena vůbec nebyla. V Kostelci nad Labem také ještě před rokem počítali s odchodem vojáků a s využitím areálu pro průmyslové podniky. Tajemník radnice Jiří Falek ale ČTK potvrdil, že vojáci ve městě zůstávají a s jejich odchodem se zatím vůbec nepočítá. Také v armádním seznamu perspektivních dislokačních míst se s kosteleckou kasárnou nadále počítá. Funkční kasárna zůstávají i ve Staré Boleslavi, kde je dnes umístěno Velitelství sil podpory a výcviku.