Sad Maxima Gorkého má Ostrava dodnes díky horníkům. Vybudovali ho vlastníma rukama
Zelená oáza uprostřed města. To je Sad Maxima Gorkého v Ostravě, který si před lety vybudovali vlastníma rukama sami havíři. V jinak výrazně industriální městské části zvané Kunčičky je dodnes příjemným místem procházek a odpočinku. Pod původním názvem Hornický sad vznikl na území, kde kdysi bývaly rybníky a mlýny.
Historie sadu sahá až do roku 1948, kdy se na jeho vytvoření podíleli jak havíři ze zdejších dolů Alexander a Zárubek, tak jejich manželky a další obyvatelé Kunčiček. V blízkosti sadu horníci nejenom fárali do dolů, ale také bydleli ve zdejší havířské kolonii.
V rámci celorepublikové akce „30 miliónů hodin pro republiku“ tehdy horníci zasadili více než osm tisíc stromů a keřů. Už v roce 1949 vznikl v sadu také zookoutek, ze kterého se o čtyři roky později stala usnesením Národního výboru města Ostravy první ostravská zoologická zahrada. Kromě pávů, lišek nebo bažantů v ní našel domov třeba i oblíbený slon Pepík.
Od samotného počátku sloužil sad především k odpočinku, zábavě a rekreaci. Nechyběl v něm ani taneční pavilon, plovárna a tenisové kurty. Mimo jiné se zde pořádaly nejrůznější hornické oslavy.
Sad Maxima Gorkého leží na území, kde dříve bývaly rybníky a mlýny. Dodnes tuto část historie Kunčiček připomíná v okrajové části sadu Slezský mlýnský náhon. I o něm se zájemci mohou dovědět víc také na webu Ostravského muzea, jehož pracovníci v rámci projektu „Děkuji za park“ mapují významné a zajímavé ostravské městské parky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.