Sakumprásk
Dnes probereme jazykové zákulisí expresívního příslovce sakumprásk, které známe i v podobě sakumpak, sakumpikum, eventuálně sakumpakum, sakumprdum, u Adolfa Branalda se vyskytuje v podobě sakum perdum. Všechna tato slova či dvojslova vyjadřují význam úplně, docela, se vším všudy. Vypátrat původ takových expresívních výrazů obvykle bývá těžké, tentokrát však víme dost.
Dnes asi nejčastější podoba sakumprásk je až druhotná, vznikla obměnou, vyměněním původního pak srozumitelnějším českým citoslovcem prásk, čímž vzniklo slovo napůl německé, napůl české. Původní sakumpak je totiž zkrácení německé věty mit Sack und Pack. Toto úsloví vyjadřuje význam se vším všudy, doslova přeložené však znamená s pytlem a balíkem. Když odcházíme s pytlem a balíkem, bereme si s sebou všechno, odcházíme se vším, bereme si všechny své saky paky, což je výraz docela běžně používaný jako pojmenování majetku, svršků, věcí, které vlastníme. Obě části původně německých výrazů sakumpak a saky paky mají v češtině své příbuzné. Slovo sáček je nepochybně zdrobnělina přitvořená k německému Sack, pytel. Ačkoliv německému... toto slovo není v němčině původní, má velmi exotický původ. S velkou pravděpodobností se do němčiny dostalo přes latinu a řečtinu až asyrštiny, kde slovo šakku znamená pytel, sáček. Do příbuzenstva saků a sáčků patří i saka neboli sáčka, součásti spíše mužského oblečení. Slovo sacco v tomto významu vzniklo v italštině z pojmenování pytle, protože saka mají obvykle střih rovný jako pytle. Možná sem patří i pojmenování rybářské sítě slovem sak, v tom případě by sak byl "pytel na ryby"; i když jsou i jiné teorie.
Pokud jde o Pack, toto pojmenování balíku, rance je i původem německé. Kromě saků a paků se v češtině vyskytuje i ve slovese pakovat, které vzniklo z německého packen, balit, a ve výrazech pakl a paklík, které pocházejí z Packel, což je zdrobnělina od Pack. Tolik o výrazech sakumprásk, sakypaky, sáček, sako, sak, pakovat, pakl a paklík
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
