Saturn
V posledních dnech se kdesi až u Saturnu odehrávají děje, které se nás možná týkají víc, než si myslíme. Sondy Cassini a Huygens zkoumají Titan, největší ze Saturnových měsíců a druhý největší ve sluneční soustavě vůbec. Tento výzkum možná povede k tomu, že budeme víc vědět o vzniku života, a tím se možná dovíme víc i o sobě. Budu tady teď nějakou dobu vyprávět o jazykovém pozadí názvů, které se objevují ve zprávách z této úžasné vesmírné expedice.
Začnu Saturnem a přes Titan se dostanu k názvům sond Cassini a Huygens. Saturn je počítáno od Slunce šestá planeta, z pohledu od Slunce a také ze Země je za Jupiterem. Současné mezinárodní názvy planet jsou římské, jde o jména římských bohů. Římská mytologie však do značné míry vychází ze starší řecké mytologie, lépe řečeno byla jí v pozdější době silně ovlivněna. Takže trochu zjednodušeně se dá říct, že římští bohové jsou přejmenovaní bohové řečtí. Což platí obecně a také pokud jde o pojmenování planet. Římané přejali řecký systém pojmenování planet, ale přejmenovali je svými jmény bohů. Takže řecká planeta Afrodité, tedy Řekové říkali Afroditina hvězda, byla v Římě a od té doby postupně všude po světě Venuší, Hermova hvězda se v Římě jmenovala Merkur, Arés byl Mars, Zeus Jupiter a Kronos se v Římě jmenoval Saturn.
Pojmenovávat planety jmény nejvyšších bohů však nebyl řecký vynález, to Řekové odkoukali při výpravách Alexandra Velikého od východních národů. První s tím přišli Babylóňané. Do té doby Řekové planetám říkali názvy vycházejícími z jejich podoby, tedy Jiskřící, Plamenný, Zářící a tak dále. Venuši třeba říkali Phosphorus, Světlonosný, a Saturnu Phenont, Zářící. Ještě Aristoteles používal jak staré, tak nové názvy planet. V příštím týdnu se k jazykovému zákulisí názvů, které teď slyšíme ve zpravodajství o expedici k Titanu, vrátím.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
