Se zahradníky Pražského hradu tradičně snídá i páv Karel. Je záhadou, jak se sem dostal

Se zahradníky Pražského hradu tradičně snídá i páv Karel. Je záhadou, jak se sem dostal
Zobe z ruky a předvádí se. Jmenuje se Karel, váží zhruba pět kilo a už nějakou dobu je ozdobou Pražského hradu. Řeč je o pávovi, který se před pár lety najednou objevil v hradních zahradách. Jak si získal zdejší zahradníky, kteří si ho zamilovali?
„Páv se tady objevil a nikdo nevěděl, kde se tady vlastně vzal,“ začíná vyprávět příběh páva Karla vedoucí Královské zahrady Pražského hradu Michal Břicháček.
Čtěte také
„Zavolal nám pan zahradník z Vojanových sadů, že ten páv je od nich a jestli ho nechceme, tak ať ho přestaneme krmit, že on se vrátí domů. My jsme si samozřejmě řekli, že páva zkusíme,“ pokračuje.
S Vojanových sadů to sice na Pražský hrad není daleko, přesto zůstává trochu záhadou, jak se páv vlastně do zahrad Pražského hradu dostal. Kvůli těžkému ocasu totiž téměř nelétají.
Člen kolektivu
„Byl i v Lumbeho zahradě, pak spal u Fíkovny dole a chodil k Oranžerii. A potom si oblíbil takový červený buk, co je u Míčovny a tam spí. K nám chodil ráno na snídani, takže jsme mu sypali zrní a zkoušeli jsme. Našli jsme si samozřejmě nějaké články o tom, jak se má krmit.“
Čtěte také
Na pohostinnost zahradníků z Pražského hradu si ale rychle zvykl, a tak už zůstal. „Hladit se nenechá, ale jinak nám zobe z ruky. Je to taková chytrá slepice. Nebo spíš zmlsaná a on fakt pózuje. Na tom pávovi je úplně vidět, jak se před těmi lidmi předvádí.“
Karel si tak spokojeně žije v zahradách Pražského hradu a stal se rychle oblíbeným členem kolektivu. Zdejší zahradníci si bez něj už začátek pracovního dne u společné snídaně ani neumí představit.
Jak dopadla snaha seznámit Karla se samicí? Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.