Sen
Dnes budeme v této rubrice snít. Povíme si pár vět o jazykovém zákulisí slova sen a výrazů s ním příbuzných a také vyřešíme záhadu bezesné noci. Slovo sen má podle Slovníku spisovného jazyka českého celkem pět významů, ocituji v této chvíli jen první čtyři, abych záhadu bezesné noci neprozradil příliš brzy.
Sen tedy je za prvé: "vybavování představ a prožívání dějů ve spánku; představy nebo děje ve spánku". Za druhé, říká slovník, je sen "výtvor obrazotvornosti, neskutečná a obyčejně krásná, prchavá představa, iluze, vidina, přelud, snění, blouznění". Třetí význam slova sen slovník uvádí takto: "nesnadno uskutečnitelná nebo dostupná tužba, touha, toužebné přání, plán" a konečně za čtvrté je sen "něco velmi krásného, prchavého". Druhý, třetí a čtvrtý význam slova sen vycházejí z významu prvního. Sen byl původně to, co nám zdá v době, kdy spíme. Slovo sen je všeslovanské a má příbuzné i v dalších indoevropských jazycích. Ve staré angličtině bylo slovo swefn, ve staré irštině výraz súan a v latině se snu říká somnus. Méně viditelně, ale podle odborníků zcela průkazně do indoevropského příbuzenstva snu patří i řecké hypnos. Indoevropský kořen všech těchto slov zněl supno- či suepno.
Čeští příbuzní slova sen jsou snít, snový, snění, snivý, snílek, vysnít si, zasnít se a také bezesný. A jsme u slíbené záhady bezesné noci. Jak všichni víme, bezesná noc není, jak by se mohlo zdát cizinci, noc, kterou jsme prospali, aniž jsme měli jakýkoliv sen, tedy ony podle slovníku "představy a děje ve spánku". Nocí, kdy se nám nic nezdá, je mnoho, mnohým se většinu nocí nic nezdá a jsou i lidé, kterým se nikdy nic nezdá, přesto o těchto nocích beze snů neříkáme, že jsou to noci bezesné. Bezesná noc je v češtině jednoznačně noc, kterou jsme probděli, noc, kdy se nám nepodařilo usnout.
K vysvětlení této záhady nám pomůže, když se podíváme na pátý význam slova sen uvedený ve Slovníku spisovného jazyka českého. Stručně a jasně se tam, s poznámkou, že jde o knižní význam, říká: spánek. Ano, slovo sen kdysi znamenalo spánek, v praslovanštině měli naši předkové pro spánek a sen jedno slovo. A slovní spojení bezesná noc je vlastně vzpomínka na tento dávný význam slova sen. Ostatně není to vzpomínka jediná, ještě běžnější je sloveso usnout, které neznamená upadnout do snů, ale začít spát. Třeba beze snů.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
