Slezané
V posledních týdnech tu postupně odpovídám na dotaz posluchače Petra Pánka, kterého zajímají jazyková zákulisí pojmenování Češi, Moravané, Slezané, Slováci. Čechy a Moravany jsem už probral, dnes jsou na ředě Slezané.
Nejdřív pár historických slov. Slezsko se rozkládá na horní a střední Odře, o různé části tohoto území byly různé spory a války, dnes jeho větší část patří do Polska a jmenuje se tam Slask. O původu pojmenování Slezsko a Slezané je několik teorií. Za zcela nesprávnou pokládají jazykovědci tu, která se objevila ve 30. letech minulého století. Podle ní se prý tohle území původně jmenovalo Zlesie, což znamenalo bezlesí. Tento název prý tomuto méně lesnatému kraji dali v 5. století Slované, kteří sem přišli z lesnatých Karpat. Ze Zlesí se prý stalo Slezí a z něj pak vzniklo nesprávné Slezsko, tvrdil jistý Josef Salaba ve Sborníku Československé společnosti zeměpisné. Protože Zlesí nemůže v žádném slovanském jazyce znamenat bezlesý kraj, Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč tuto teorii odmítl. Další dvě teorie se pokládají za možné, jen si z nich odborníci neumějí vybrat nebo lépe řečeno, neumějí se shodnout na jedné. Za prvé by tu prý mohlo jít o slovanský kořen sleg-, který znamená mokrý, vlhký a který je zachován v názvu řeky Sleza. Ostatně i slovo slza zní podobně.
Podle druhého názoru jsou pojmenování Slezsko a Slezané starší. Vznikla prý z kmenového názvu jedné části vandalského etnika, což byl germánský kmen, který někdy v 2. století žil v dnešním Dolním Slezsku a o pár set let později zpustošil Řím tak důkladně, že dosud jejich jménem nazýváme vandalismus. Ti Vandalové žijící kolem Odry si říkali Silingové; o původu tohoto názvu však etymologové nevědí nic. Z výrazu Silingi vzniklo latinské Silesia a z něj je většina dnešních evropských pojmenování Slezska a Slezanů. To naše však prý vzniklo přímější cestou z pojmenování původního, germánského.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.