Slováci

Pojmenování Slovensko v této podobě prvně užil Josef Dobrovský v roce 1809. Více než sto let předtím, v roce 1692, se však tento název v poněmčené podobě Slowakey objevuje na Vischerově mapě. Adjektivum slovenský se užívalo už předtím, ale neznamenalo totéž, co dnes. Ve staročeské legendě ze 14. století se například píše, že svatý Prokop je "slovenského roda, nedaleko od Českého Broda". Slova Slověnín, Slověné, Slované, Slováci znamenala vlastně totéž, pojmenování slovanského etnika žijícího třeba u Českého Brodu nebo na Slovansku, jak se tenkrát také říkalo Slovensku, ale třeba i v balkánské Slavonii. Slovenský, slověnský a slovanský bylo totéž. Slováci se takhle jmenují proto, že to byli Slované, což možná v uherském maďarském prostředí bylo třeba víc zdůraznit než u Slovanů jiných.

Michal Novotný

A teď bych tedy měl odpovědět na otázku, jak vzniklo pojmenování Slované pro skupinu národů patřících do jedné společné indoevropské jazykové větve. Nejstarší písemné doklady jsou z řeckých a latinských textů z 6. století, tedy z doby, kdy Slované do Evropy přišli. Řekové jim říkali Sklabenoi, latinsky se jmenovali Sclavini. Ještě předtím se u Ptolemaia ve druhém století objevuje pojmenování Souobenoí, což možná se Slovany souvisí, a možná také ne. Na otázku, jak pojmenování Slovanů vzniklo, jsou dvě možné odpovědi. Jedni odborníci hledají původ v názvech vodních toků v této oblasti - řek s podobným názvy jako Slawa, Sluja, Slavin, Slavica je zde opravdu hodně. Jejich pojmenování je určitě z indoevropského klou-, umývat, ale jestli některá z nich dala jméno Slovanům, jisté není. Tradiční výklad spojoval pojmenování Slovanů s výrazy slovo, slyšet a slout. Slovan je ten, který má s námi společná slova, jehož slova dobře slyšíme, neboli dobře jim rozumíme. A to na rozdíl od různých těch Němců, kteří vyrážejí zvuky jako němí, a jiných barbarů, kteří ze sebe vyrážejí jen jakési blábolení v podobě bar-bar.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz