SOVĚTSKÝ SVAZ
Dnes je právě 35 let od 21. srpna 1968, ode dne, na který jsme my, kteří jsme ho zažili v aspoň trochu dospělém věku, nikdy nezapomněli. I když mnozí z nás se leta uměli tvářit, že nic takového nikdy nebylo. V ten den Československo přepadly armády pěti států, ve skutečnosti ovšem armáda státu, který si tehdy říkal Sovětský svaz a kterému jsme tenkrát nepřesně zato zásadně říkali Rusko.
Pojďme si tedy dnes popovídat o výrazech sovětský a Rusko. Slovem sovětský se označovalo všechno, co se týkalo Sovětského svazu. Byla sovětská mládež, sovětští sportovci, sovětská literatura, také sovětská morálka a sovětské myšlení. Armáda toho státu se z Rudé přejmenovala na Sovětskou, parlament se tam nazýval Nejvyšší sovět, státní statek byl sovchoz, tedy savětskaje chazjajstvo, a občanům toho státu se jaksi hovorově říkalo Sověti. To všechno pocházelo z ruského slova savětskyj.
Adjektivum savětskij je ovšem z podstatného jména savět, jak jsme česky říkali sovět, což bylo pojmenování zastupitelského orgánu, které by se do češtiny dalo přeložit jako rada či sněm. Slovo sovět ale není nějaký bolševický či komunistický výtvor, první sověty vznikaly už za revoluce v roce 1905 a v roce 1917 existovaly ještě před bolševickým převratem. Slovo savět je složenina z předpony s- tedy spolu a základu větit, čili mluvit. Sověty tedy byly orgány, kde se mluvilo, tedy rokovalo. Pokud vám sloveso větit připomnělo českou větu, bylo to správně. Jungmann slovo věta pro moderní češtinu opravdu utvořil z ruského větit.
S původem slov Rusko, Rus a ruský je to nejasné. Za nejpravděpodobnější se pokládá, že slovanští Rusové přejali pojmenování svých nepřátel, normandských dobyvatelů Ruska, kteří si říkali Ruotsi, což ve skandinávštině znamenalo veslaři.
Nakonec dodám, že to, proč se jednomu druhu švábů říká rusi, má stejný důvod jako to, proč švábům říkáme švábi, tedy Němci ze Švábska, a proč Rusové švábům a rusům říkají prusi. Je takovým dávným evropským zvykem říkat nepříjemnému hmyzu - ale také třeba opilcům - pojmenováním sousedních národů.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
