Spadne někdy šikmá věž v Domažlicích? Už 700 let je vychýlená o víc než půl metru

23. únor 2015
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Věž dokonce přečkala i několik požárů | Foto: Pavel Halla

K základům věže v Domažlicích a vypátrat, proč je šikmá, se vydal redaktor Pavel Halla s regionálním historikem Zdeňkem Procházkou.

Jednou z charakteristických památek západních Čech je určitě historická městská věž na náměstí v Domažlicích. Její zvláštností je, že je šikmá. To ale samozřejmě nebyl původní záměr stavitelů. I když tehdy dělali všechno pro to, aby naklonění věže zabránili, nevyšlo jim to. Proč ale věž rostla šikmo?

Podle regionálního historika Zdeňka Procházky tehdy určitě podcenili kvalitu podloží. Byla totiž vystavěna na příliš mělkých základech s hloubkou jen asi 45 centimetrů. Když už byli zedníci zhruba v polovině stavby a naklánění věže bylo už opravdu patrné, přišli s částečně úspěšným řešením.

Na straně, která se už i pouhým okem viditelně vykláněla, začali stavět slabší zdivo. Tím oválné věži s tloušťkou zdí až dva a půl metru alespoň částečně na naklánějící se straně odlehčili. Naklonění věže už ale zabránit nedokázali. Úspěchem určitě je, že věž stojí dodnes a zatím nespadla. Je stabilní.

Domažlická věž byla podle dostupných pramenů stavěná ve dvou etapách. Ta původní byla nižší a stavěli ji pravděpodobně ještě za vlády Přemyslovců v druhé polovině 13. století jako součást obranného systému města.

Osm metrů široká věž v Domažlicích

Při požáru zafungovala věž jako dokonalý komín

Dostavba do podoby, jakou má věž dnes, pochází pravděpodobně z 16. století. Ptáte se, proč je tolik „možná“, „pravděpodobně“ a „asi“? Badatelé se totiž dodnes rozcházejí v názorech na otázku, kdy byla věž postavena. Od konce 16. století, ze kterého pochází nejstarší dochované vyobrazení věže, už historici i statici bezpečně vědí, že se věž už dál nenaklání.

Přežila dokonce i několik požárů. Oválná věž s průměrem osm metrů ve chvíli, kdy v ní vzplála kolomaz na ústrojí zvonů v horní části, zafungovala jako dokonalý komín. I obrovský žár perfektně, leč šikmo postavená věž bez úhony přečkala.

Tudy v sezóně na věž

Domažlická věž je v hlavní turistické sezóně od května do září přístupná pro veřejnost. Po celkem 194 schodech můžete vystoupat až na její ochoz ve výšce téměř 60 metrů. Až se tu budete rozhlížet do kraje, vzpomeňte si na tehdejší stavitele, co nakonec dokázali z nedostatku a na začátku možná „šlendriánského“ díla dochovat nejen pro naši generaci.

Šikmou věž, jakou mají snad jen v italské Pise. I tamní šikmá věž má podobný příběh svého vzniku. Podceněné podloží a mělké základy. A také výšku. Obě věže jsou vysoké 56 metrů. Věž v Domažlicích je ale naše.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1668.0828550630827!2d12.929951349999985!3d49.440568100000014!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470ab061106736ef%3A0xf492300bf231b60c!2sKostel+Narozen%C3%AD+Panny+Marie%2C+344+01+Doma%C5%BElice!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1424685653219" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.