Spálit za sebou mosty
Posluchačka Hanusová z Kutné Hory se mě ptá, kdo první použil úsloví spálit za sebou všechny mosty ve významu vzít si možnost couvnout. Věnujme se tedy zmíněnému slovnímu spojení, přestože tentokrát nemohu slíbit, že na dotaz odpovím úplně beze zbytku.
Posluchačka významu úsloví spálit za sebou mosty dobře rozumí. Když za sebou spálíme všechny mosty, znemožnili jsme si návrat, nápravu a třeba také smír. Udělali jsme takové neodvolatelné kroky, že už můžeme postupovat jen dopředu. Slovní spojení známe i v podobě zbořit a také strhnout za sebou všechny mosty. Když jsem pátral po historii tohoto úsloví, v knihách jsem se dočetl, že v této podobě jde o naši nebo řekněme středoevropskou modifikaci úsloví, které původně nemluvilo o mostech, ale o lodích. Quemar Ias naves, spalte lodi zavelel prý Hernando Cortés, když dobýval roku 1519 Mexiko. Své nepatrné armádě 515 mužů tím dal najevo, že nadešel rozhodující okamžik, že není cesty zpět. Důležité bylo i to, že když nebyly lodě, domorodcům bylo záhadné, odkud se ti fousatí bozi na koních vlastně vzali. Nejspíš se vynořili z vln? Dobývání bylo hned snadnější. Nevím, zda je tato historka pravdivá, jisté je, že skoro stejné příběhy o spálení lodí se vyprávějí o Alexandru Velikém u Eufratu, o syrakuském tyranovi z 3. století před Kristem Agathoklésovi a také o Vilémovi Dobyvateli v Anglii.
To, že se úsloví v podobě "spálit lodě" v moderní době rozšířilo, má na svědomí jeden francouzský poslanec, který za Velké francouzské revoluce varoval před útokem Anglie na Francii a soudil, že v tom případě bude nutné zachovat se jako Cortés v Mexiku, vsadit všechno na jednu kartu bez možnosti návratu, takříkajíc spálit lodě. Úsloví se pak rozšířilo po celé Evropě; v těch zemích, kde nemají moře, však místo lodí nastoupily mosty. Kdy se tohle stalo v češtině a kdo jako první upravené úsloví u nás použil, nevím, nikde jsem se to nedočetl. Takže moje odpověď paní Hanusové opravdu není úplná.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
