Španělská vesnice

Začneme u vesnic českých, přesněji řečeno u úsloví To jsou mi české vesnice, které se začalo používat v 17. století v Německu ve významu ?to jsou divné, nepochopitelné věci?. Není úplně jasné, jak tohle úsloví v tomto významu vzniklo. Jedni říkají, že tu hrála roli nesrozumitelnost názvů českých vesnic. Němcům určitě znělo takové dejme tomu Mařenice, eventuálně Lhota Svatého Jiří silně podivně. Jiní říkají, že o vznik německého úsloví české vesnice ve významu nepochopitelné, neznámé věci se zasloužila třicetiletá válka. Během ní totiž velká spousta českých vesnic zmizela úplně beze stop, takže když se řeklo česká vesnice, každý věděl, že jde o něco, co vlastně neexistuje, co je neznámé. Ať to bylo tak, nebo tak úsloví česká vesnice v tomto významu se v Německu vžilo. Podobně vžité zhruba od stejné doby v Německu bylo říkat o všem protivném cizím, nepochopitelném a směšném, že je to španělské. Což určitě vzniklo z toho, že král Karel V., který v té době vládl, byl původem a vychováním Španěl a do Německa zaváděl španělské způsoby, španělskou módu, španělské zvyky. A to se, dnes bychom řekli xenofobním, Němcům nelíbilo

Michal Novotný

Úsloví české vesnice a slovo španělský ve významu nepochopitelný prvně spojil, odborně se říká zkřížil, německý básník Johann Wolfgang Goethe. Pro něj jako pro velkého znalce Čech totiž české vesnice nic záhadného nebyly. Básníkovo úsloví se pak ujalo, hlavně ovšem v Čechách, v Německu se spojení bömische Dörfer dosud používá ve významu něco nepochopitelného.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz