Srdcem jsem rocker, říká zpěvák Petr Rezek
Petr Rezek začínal svoji kariéru v rozhlase v pozici asistenta režie. Nejprve bylo jeho povinností nosit režisérům a moderátorům občerstvení z bufetu. Později se dostal i k mikrofonu, kam se na začátku devadesátých let opět vrátil. Velmi úspěšná je jeho spolupráce se zpěvačkou Hanou Zagorovou, která začala v roce 1976 a trvá prakticky dodnes. O sobě říká, že sice zpívá pop, ale srdcem je rocker.
S Hanou Zagorovou spolupracuje Petr Rezek s přestávkami již třicet sedm let. Váží si jí nejenom jako zpěvačky, ale především jako člověka. Na svých koncertních turné mu dává stejný prostor, jako má ona. Jak sám říká: “Který z pěveckých kolegů tohle druhému umožní?“
„Přesto, že se známe takovou dobu, setkáváme se vlastně jen při práci. V soukromém životě máme každý spoustu jiných zájmů. Ale známe se velmi dobře. Třeba já mám takový zvláštní pocit, když zpívám s Hankou duet na jevišti. Podívá se mi do očí a já hned poznám, jak je na tom momentálně psychicky. A myslím, že to pozná i ona u mě, známe se opravdu hodně dlouho,“ dodává zpěvák.
V příštím životě chce být rockerem
Petr Rezek sice zpívá a skládá hlavně písně pro popovou scénu, ale sám nejvíce miluje rockovou hudbu. „V Boom Bandu Jiřího Dvořáka mi říkají rocker, protože já si to v tom svém koncertním vystoupení nemohu odpustit, zpívám směs rokenrolů, prostě tíhnu k rockové muzice. Říkám si, že kdybych se podruhé narodil, tak chci být rockerem. I s tou houskou a salámem ve sklepě. Přiznávám, že popovou hudbu neposlouchám. Na koncerty chodím zásadně na hard rockové a heavy metalové. Rock zkrátka miluji,“ říká zpěvák.
Rozumí si Petr Rezek s moderními technologiemi, jaký sport hrál v mládí a jakému sportu se věnuje v současnosti? Poslechněte si záznam pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.