Stanislava Jachnická - herečka
31. říjen 2012
Tandem
Rozhlasové studio Tandemu navštívila herečka Stanislava Jachnická. Janu Rosákovi například prozradila, jestli ji lidé poznávají podle hlasu, jak se dostávala na DAMU nebo jste se dozvěděli, že ráda cestuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, právě tahle chvíle bude patřit Tandemu a z rozhlasového studia vás proto zdraví Jan Rosák. Mým dnešním hostem je herečka a já vám hned na začátku prozradím, že mé otázky na ní budou velmi vlídné, protože kdyby mi tato vyznavačka kikboxu jednu ubalila,nemuselo by to dopadnout dobře. Pozvání do Tandemu přijala herečka a dabérka Stanilava Jachnická. Dobrý den.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, příznivci amerického seriálu Přátelé teď možná hodně zbystřili, protože poznali jeden velice slavný hlas, jednu velice slavnou postavu, ale i o tom bude dnešní Tandem. Na rozjezd si každopádně dáváme písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Stanislava Jachnická je hostem dnešního Tandemu. Pochopitelně, že to jméno je vám hodně asi známé, vám televizním příznivcům. Jednak ze seriálu Ulice, odkud znáte její tvář, a ze seriálu Přátelé, odkud znáte její hlas, který propůjčuje Lise Kudrow. Mimochodem určitá podobnost tam taky je, bych řekl. Možná, že typově jste byla asi vybrána.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To nevím, to v první fázi většinou režiséři vybírají typově a pak u toho seriálu jsme zrovna nevěděli, jak dlouho bude pokračovat, ta Lisa tam různě měnila ty vlasy, tu barvu a já jsem během toho seriálu taky měnila barvu vlasů, taky jsem byla blonďatá, takže pak jsme si byli úplně podobný. Ale někdy režiséři obsazují podle hlasu, když už mě déle znají. Hodně dabuji černošky, takže nevím, jestli tam je určitá podoba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bych ani neřekl. Možná ta razance taková určitá. Ale tím jsem vlastně ani začít nechtěl, já jsem chtěl začít jako vždycky dětstvím. Čili, spíš jak to s vámi bylo v dětství? Kde jste se narodila? Jaké jste měla touhy dětské, třeba směrem k budoucímu povolání a tak dále.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, tak já jsem z Prahy, jsem klasická Pražanda, ale babičku jsem měla na venkově, takže každý víkend jsem byla na venkově, takže se pokládám i trochu za venkovanku, protože jsem hrabala listí, dojila krávy, všecko, co se na venkově dělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kterým směrem od Prahy to bylo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Kundratice, takže to je u Semil. Lomnice nad Popelkou, Semily. Podkrkonoší. No a jako dětství jsem měla bezvadný. Chtěl jsem mít nějaký akční povolání nebo nějaký atraktivní povolání, takže samozřejmě, když vyletěla Těreškovová, tak jsem se rozhodla, že budu druhá kosmonautka ve vesmíru. Pak jsem zjistila, že s tou fyzikou by to asi nebylo tak slavný, tak jsem to vzdala. Tak jsem si říkala, náhradní alternativa toho je kaskadérka, protože jsem vlastně odmalička nějakým způsobem se hejbala, tancovala, takže mi to přišlo atraktivní. A pak jsem se trošku začala bát, že přece jenom je to nebezpečný, tak jsem dělala balet, takže bych byla třeba choreografka. Na to jsem zas nebyla moc dobrá. Takže nakonec jsem si říkala a co to herectví jako. Hraju divadlo, ve škole jsem hrála divadlo, na jevišti je to taky. Tak jsem měla takovou skrytou touhu. Ale to bylo strašně trapný to říct spolužákům. Já jsem se strašně styděla říct, že bych chtěla bejt herečka, protože přece na herectví se nikdo nemůže dostat, to je totálně protekční záležitost. A za totality to bylo něco úplně nemyslitelnýho. Já jsem si říkala, tak když se nemůžu dostat, tak to ani z tý devátý třídy nebudu zkoušet. Třeba se stane nějakej zázrak, třeba mě potká nějakej režisér a prostě bude mě chtít do nějakýho filmu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta klasika na ulici, jé, vy jste ta pravá.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano, ano, vy jste ta pravá. No, takže v devátý třídě jsem to nezkusila a pak jsem nějak jako, jak už jsem trošku vyspěla, tak jsem si říkala, ne, konec srabáctví, začnu chodit na dramaťák, začnu se seriózně připravovat a prostě zkusím to na DAMU. Takže jsem začala chodit k paní Steimarový, no a tam už se to odvíjelo samo. Paní Steimarová mi řekla, co si mám připravit na zkoušky, trošku mě zasvětila do toho divadelního života a světa, chodila s námi do divadel a divadelních klubů, což bylo tenkrát hrozně atraktivní pro nás, protože jsme tam potkávali ty herce. No a pak jsem to teda zkusila na DAMU, což teda do dneška považuju kromě narození dětí za jeden z mých největších úspěchů, protože opravdu nechápu. Na tom posledním kole, když nás bylo pět a teď jsem se podívala na všechny ty holky a viděla jsem, že jsou stejně talentovaný nebo víc talentovaný než já, tak jsem si říkala, koho vyhodějí. Nebo šest nás bylo a vyhodili dvě. A já jsem si říkala, to jsou strašně nervy. Koho? A odpověď přišla asi až za měsíc, v den, kdy jsem odjížděla na dovolenou. A to si pamatuju, že jsem to četla v tramvaji. Já jsem myslela, že to nerozlepím, že jsem si na to dávala asi čtvrt hodiny. A pak, když teda tam bylo, jsem okamžitě přeletěla očima na to tučně vytištěný PŘIJATÁ, tak jsem vystoupila a válela jsem se tam po trávě. Kamarádka koukala, vůbec nechápala. To byl úplně největší zážitek mýho života, že jsem se já dostala na DAMU. Takže jsem si toho hrozně považovala, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou hezký chvíle, co, když se takhle něco v životě povede?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Protože opravdu musím říct, že to bylo bez protekce. Naši byli dělnického původu, jsme tam napsali, takže jako bez jakékoliv stranické příslušnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už dneska nemusíte. Dřív se to muselo, dneska už nemusíte.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Takže opravdu bez protekce, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stanislava Jachnická je hostem dnešního Tandemu, herečka, která je v současné době hostující.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano, stálý člen Divadla ABC. Oni to tam mají rozdělený na kategorie: angažmá, stálí hosté a hosté. Takže já jsem v tý lepší kategorii stálí hosté, takže tam mám asi 6 nebo 7 představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale u vás je to takové zvláštní. Vůbec jsem nevěděl, že jste chtěla být baletkou. Od baletu k dabingu to je poměrně dost velikánskej skok, že jo. Ale dneska ten dabing je dost důležitou součástí vaší herecké práce. Dokonce jste svým hlasem tak známá, že se vám musí nutně stávat, že vás sem tam někdo, možná i hodně pozná podle hlasu.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To se mi stává opravdu hodně často, protože já jsem poměrně upovídaná, takže když přijdu do obchodu, tak samozřejmě se s paní prodavačkou začnu vřele bavit a začneme konzultovat, jestli tahle velikost mi sedí nebo tahle. A jak s ním mluvím, tak najednou vidím, jak se jí mění ten obličej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přivře voči takhle.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano a říkám si, a sakra, teď mě poznala a teď neví, jak se mě zeptat. Tak někdy, když mám takovou rozvernou náladu, tak řeknu, ano, jsem to já. A teď si trošku připadám jak v Deníku Bridget Jones, kdy tam ten herec nebo zpěvák to byl, myslím, kterej byl tak sebestřednej, tak vždycky řekl těm lidem, ano, jsem to já, když ho jako někdo chtěl vo něco požádat. A naběhl si, protože tam seděl paní na šále, že jo. A vona ho nechtěla požádat o autogram, ale o to, aby si odsedl, že jí přiskřípnul šálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to se jednomu kolegovi taky stalo. Myslel, že mu takhle nabízí paní papírek k podpisu a vona chtěla utrhnout lístky, protože myslela, že je biletář.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, no, takže právě trošku zvažuju, abych se neoctla v téhle stejné situaci. Ale nicméně většinou se ty pani prodavačky skromně zeptají, jestli náhodu nedabuju a jestli náhodou nedabuju v Přátelích. A já řeknu, ano, dabuju. Tak jsou hrozně rádi, tak já mám taky radost, že jsou rádi. A omlouvají se. To mě fascinuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Proč?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já právě říkám, proč se omlouváte. A oni říkají, nezlobte se, mně to je hrozně trapný. Já říkám proč, dyť je to normální, tak jste se zeptala, tak by vám to vrtalo v hlavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. Ten seriál Přátelé má opravdu, řekl bych, až kultovní rozměry, protože skutečně jaksi ta obec jeho příznivců je velikánská. Já k ní taky patřím. A jestlipak vy taky? Taky sledujete občas Přátele?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já už ani nevím, jestli do toho patřím, jestli se to tak dá říct, ale mám je ráda. Musím říct, že teď, když se s odstupem na ně dívám, tak mi některý díly přijdou, jako když je vidím poprvé, protože to se natáčelo už před strašně moc lety, deseti, patnácti lety, nevím. Takže pokaždý se znova a znova směju a myslím si, že je to velmi dobře, kvalitně udělanej, nadčasovej seriál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem viděl dokonce před časem takovej, možná jste to viděla taky, film o filmu, jak se Přátelé natáčejí, jakým způsobem se připravují třeba, že se sejde 10 gagmanů, kteří vymýšlejí gagy a když to nezabere u diváků na zkoušce.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Tak znova, znova přepíšou scénář. To jsem taky viděla, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to je velice vtipně napsaný. Jestlipak jste to všechno zvládali, aniž byste se rozřehtali?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Musím říct, teda ještě k tomu, jak jste říkal, že to je vtipně napsaný, tak částečně se na tom můžeme podílet i my, protože my jsme si některé gagy, které třeba v úpravě čisté americké, americkém otrockém překladu do češtině nevyzněly tak vtipně, tak jsme si je malinko poupravili. Tak to byla bezvadná sestava, že jo, Petr Rychlý, Petra Rychlá, Miriam Chytilová, Rosťa Čtvrtlík a Dan Rous a já. Takže vlastně my jsme se samozřejmě bavili i při tom, rozchechtali jsem se. No tak je to mazací, tak se to stoplo a natočili jsme to znova. A dost často jsme si to právě i trošku upravovali, aby to v tý češtině ten vtip měl tu českou pointu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, je to poznat, protože je to opravdu veliká legrace a kdykoliv se to opakuje, tak si rád znovu k televizi přisednu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vrátíme se teď ke curiculu vitae Stanislavy Jachnické, mého dnešního hosta. Skončili jsme vlastně tou euforií přijetí na DAMU, která byla docela pochopitelná. Ale, co si budem povídat, euforie pomalu opadá, protože přijdou všední dny takříkajíc, dny studia, které jsou sice ještě jaksi takové veselé, bohatýrské, někdy až jaksi bujaré. Ale pak přijde angažmá. Které to bylo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, to samozřejmě jsme všichni řešili ve čtvrtým ročníku, co teď jako dál. A musím říct, že já jsem byla z docela slavného ročníku, takže většina mých spolužáků už měla pražské angažmá. Honza Šťastný, Lukáš Hlavica, Ivan Trojan, Mirka Pleštilová. Prostě většina z nich už měla angažmá nebo pak jako Zindulka s Katkou /nesrozumitelné/ byli v Plzni. Takže já jsem byla jedna z těch mála, která ještě tak jako nevěděla. Dostala jsem nabídku do Příbrami a pak přišly Pardubice, které mi teda paní Hlaváčová velice radila. Říkala, to je úžasný angažmá, běž tam. Takže jsem vzala Pardubice a moje první angažmá, dva roky jsem tam strávila, bylo v Pardubicích. A bylo to úžasný, doporučuju to úplně každému studentovi po škole, měl by odejít na oblast. Není to fráze, opravdu je tam kus života, kterej si tam prožijete v dobrým i ve zlým. Samozřejmě jsou tam i ponorky, kdy jste tam sám, je to malý město, nikoho tam neznáte. Průšvihy v divadle, že jo. Já jsem tam nastoupila s obrovskou euforií, že budu teda za tu mladou a vtipnou a panu řediteli Hihlíkovi, který zároveň byl i herec, jsem třeba při představení dala závaží, které drží ty šály jako postranní, tak jsem mu ty závaží těžký, to jedno má tak 10 kilo, jsem mu dala do kufru, s kterým mě on měl při nástupu na jeviště rychle zvednout a proběhnout s ním tím jevištěm. A mně to přišlo hrozně vtipný, říkala jsem si, tak ať se trochu uvedu, ať vidějí, jak jsem vtipná, ať tady mají mladej prvek, trošku to tady zvednu. No, vůbec to nebylo vtipný. Pan ředitel to samozřejmě nemohl zvednout, natož proběhnout tím jevištěm. No a pak teda strašně zuřil, ptal se, kdo mu to tam dal. Já jsem se teda hrdě k tomu hlásila, teď jsem se koukala po ostatních, jestli se taky budou smát. Tak se samozřejmě smáli, ale. No, neměla jsem z toho žádnou pokutu ani kázeňskej prohřešek, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani na obsazení jste to nepoznala?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ne, ne. O tom rozhodujou režiséři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasný. No, ale když jsme u toho obsazení, tak já si myslím, že to určitě bylo moudré rozhodnutí jít teda na oblast, protože co si budeme povídat, i kdybyste se do Prahy dostala nakrásně, vím já, do Národního, do Vinohradskýho, to jsou ty mekky dvě, tak byste asi těžko si zahrála tolik rolí co v Pardubicích, ne?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, já nevím. Teď jako vlastně, když se podívám, tak když berou mladýho člověka, tak na něj už částečně postavějí ten repertoár. Oni potřebujou vždycky nějakou naivku. Ale to je tak půl na půl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byla za naivku tam?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Byla jsem za naivku, ano. Hrála jsem tam Liuku v Utíkej, smrtko, utíkej, který je asi 16 a je to taková jako holčička. Taky jsem se divila. Ale tak byla jsem tam nejmladší, takže tím je to daný. A pak jsem hrála ještě princeznu Dišperandu v Hrátkách s čertem, ta není teda úplná naivka. No, prošla jsem si tím obdobím těch mlaďoučkejch holčiček. Ale je pravda, že to rychle skončilo a pak už jsem měla takový ty razantní ženy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co po Pardubicích? Pak přišla nabídka z Prahy?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Po Pardubicích přišlo těhotenství a děti a to už se mi teda moc nechtělo cestovat. Oni sice mě chtěli zpátky, ale já jsem teda řekla, že přece jenom zůstanu asi v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste dojížděla pořád?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, když jsem potom měla malý dítě, tak už jsem nedojížděla. Ale dostala jsem nabídku na hostování v Hradci, takže jsem hostovala 2 roky, 3 roky v Hradci. Potom jsem hostovala na Kladně. Pak jsem ještě udělala nějakou menší věc do Řeznický a do Žižkovskýho divadla. Jsem se toho divadla úplně vzdát nechtěla, ale zase na druhou stranu jsem byla tak vyčerpaná z těch Pardubic. Vemte si, že jsem hrála 31 dnů v měsíci. Tam neexistovalo, že byste, když jste nehrál v divadle, no tak se jelo na zájezd. Tam prostě neexistovalo, že byste byl chvilku bez práce. Takže jsem byla opravdu unavená za ty 2 roky, vyždímali mě. Tak jsem byla i ráda, že můžu bejt doma a v klidu si taky dojít na procházku a věnovat se dítěti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stanislava Jachnická je člověk, který už od prvního pohledu je veselé letory. Nemáte to něčím nalepený, že?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ne. Zrovna se teď snažím přestat se smát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je samozřejmě dobře, protože taky kolem sebe šíříte dobrou náladu. Ale co vám udělá vyloženě radost, když, mám teď na mysli jaksi z klasiky českého humoru, protože právě jsme se dostali do jejich galerie a vy si můžete mezi nimi vybírat.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já mám naše komiky ráda všechny, ale když bych měla zvolit jednoho, kterým se opravdu nikdy nic nezkazí, tak bych zvolila Felixe Holzmana. Teď zrovna jsme si o něm nedávno povídali a jeden kolega mi říkal, že o něm slyšel, že už na základce se choval takhle, jak se chová v těch etudách, že vlastně učitelé nikdy nevěděli, jestli si dělá legraci nebo jestli je opravdu tak hloupej, protože on po nich opakoval ty otázky, že jo a tak bezelstně na ně koukal. Samozřejmě, že si z nich dělal srandu, ale že už se takhle choval na základní škole, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jistě, to byl velice chytrý, inteligentní člověk. To byl náš člověk, protože tohle já jsem si dělal taky, strašně rád legraci z učitelů. Ne vždycky mi to prošlo. No,ale jemu asi taky ne. Ale u nás to prochází, protože takovou legraci, kterou Felix Holzman umí udělat, tak tu si určitě dáme rádi.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Těším se.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsme se tak po ránu sešli s mým dnešním hostem, herečkou Stanislavou Jachnickou, tak jsme si tak navzájem postěžovali, že jsme trošičku, ne úplně, bez nálady a čímpak to asi tak je. A ona dostala úžasný nápad, že bychom mohli zavolat její kamarádce, psycholožce Janě Víznerové, se kterou se zná už ze svého pardubického angažmá. Je to tak, jo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to zkusíme. Tak haló, haló.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Haló, haló. Já vás zdravím. Ahoj, Stáňo.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ahoj, Jani.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobrý den, paní Víznerová, srdečně vás zdravím i já z Tandemu. Co byste nám poradila, co máme dělat s tou naší ranní náladou, nenáladou spíš?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Nejste zdaleka sami, protože se to týká nejméně, já bych řekla 30 procent populace. No, co dělat? Já bych řekla úplně jednoduché věci, říká se tomu tranze všedního dne, to znamená dopřát si takové ty malé radosti a rozhodně se o ně nikterak nechci připravit. Co to asi tak může být? Stáňo, z čeho máš radost každý den?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To právě teď přemejšlím. Jako chceš říct, že si třeba něco hezkýho koupím na sebe?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Přesně, pro ženu to může být něco si koupit na sebe nebo je to i taková záležitost, jako je třeba sauna, masáž, popovídání si s přáteli, komunikace, jako je nějaký zájezd, nějaký výlet, ale jsou to třeba i takové věci, jako vychutnat si dobrou večeři, vychutnat si dobré jídlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To platí i pro chlapy?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Muži zase mají trošku něco jiného, v podstatě je to velmi podobné. To jsou, jak se říká, tranze všedního dne. Moc to nestojí a hlavně bych doporučovala najít si něco, na co nepotřebujete až tak někoho druhého, aby vás to právě potom nějak nelimitovalo. Takže to, co si můžete dopřát sami, rozhodně na to dbát, na ty radosti a aspoň každý den si něco dopřát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, kdybych šel sám třeba někam na večeři, tak to bych to neměl doma moc, to není doma populární.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Pravda, k určitým aktivitám někoho druhého nezbytně potřebujeme. Ale rozhodně bych to rozdělila, aspoň dvě třetiny takových aktivit, které si můžeme právě dopřát sami a jenom ta třetina takových, na kterých jsme závislí na druhých.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
A kde na to mám vzít čas? Jsem od rána do večera v permanenci.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
No, milá zlatá, to je taková ta výmluva. Je to vždycky o prioritách a člověk, když si neudělá ten prostor na tu radost, tak nemá vlastně ten benzin a ten motor pak dál nejede. Takže je to i taková prevence proti vyhoření a abysme měli pořád radost ze života.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Souhlasíte se mnou, paní Víznerová, že člověk by se měl pořád na něco těšit?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
No, tak to jste řekl přímo moje motto. Já si myslím, že to je totiž takové pozitivní programování. Lidé většinou neví, jak se to dělá, ale já říkám, každý den se na něco těšit, každý týden, každý měsíc. Mít zkrátka něco na sebe takhle připraveného a tím v podstatě člověk sám sebe pozitivně manipuluje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak a teď pozor, teď se zeptám přímo jaksi vás, na co vy se těšíte dneska třeba?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
No, tak já se třeba těším na to, že dneska zavolám Stáně a budeme krásně komunikovat a budeme sdílet společné zážitky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy si budete říkat něco, co byste určitě neřekli do rádia, že jo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Budeme mít víc času.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, taky utratíte víc peněz. Teď to bylo na útraty Českého rozhlasu.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Tak to se těším, to určitě zavolej. No, tak už se mám na co těšit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Nádherně nám to vyšlo. Tak já vám moc děkuju, paní Víznerová. Mějte se moc hezky, ať se daří.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju taky. Krásný den. Stáničko, těším se na tebe. Mějte se moc hezky.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já taky se těším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A musím říct, pomohla jste nám. Díky.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Díky, ahoj.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Díky. Na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešním hostem Tandemu je herečka Stanislava Jachnická.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Když jsme se bavili o tom úsměvu, že ho mám pořád na rtech, tak jsem si teď vzpomněla, že zrovna včera to tedy nebyl moc příjemnej úsměv, jsem se odbourala takzvaně na jevišti při představení, kdy my tam máme být jako by potemněno a vepředu se odehrává milostnej dialog. Při tom milostným dialogu ten partner spadl a teď samozřejmě my tam máme bejt vzadu v klidu, nehejbat se a teď to byla tak komická situace, že samozřejmě jsme se všichni tři začali smát. Ti dva vedle mě mají ty hlavy jakoby schovaný, ale já jsem čelem k divákům. A teď jsem, to nešlo vydržet, teď se vám klepe nejdřív břicho, bránice a pak to jde do tý pusy a do těch zvuků. A já jsem se tak strašně, jsem si říkala, to nemůžu zkazit prostě těm vepředu, oni to uhlídali, oni to udrželi, oni se nezačali smát, to jim nemůžu zkazit. Takže mi to šlo do očí a já jsem začala slzet, takže mi tam vzadu tekly slzy. A teď za minutu se rozsvítilo na nás a my jsme měli dialog vzadu my tři a já jsem samozřejmě měla veselej dialog, vůbec jsem neměla mít slzy v očích, takže to bylo tak krušný, jsem se úplně zpotila, úplně čůrky potu, jsem si říkala, jak to vyřeším. Teď ty mokrý oči. Tak úplně těsně před tím, než se rozsvítilo, tak jsem si rukávama utřela aspoň trošku ty slzy. Ale to vám řeknu udržet smích na jevišti, když se nesmíte smát, to nejde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hrozná chvíle. No, jenomže já jsem původně, když jsem chtěl mluvit o krušných chvílích, jsem měl na mysli třeba úplně něco jiného, ze života takhle. Vy určitě něco takového máte, protože vím, že podnikáte i velice zajímavé, řekl bych, ne zájezdy, ale chůze.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Cesty. Ano, ano, tak to jsem teda letos podnikla. Prostě jsem měla takovou nutkavou potřebu, že musím a šla jsem sama pěšky cestu do Santiaga de Compostela. Neděste se, nešla jsem jí z Český republiky, to by bylo hrozně moc tisíc kilometrů. Taky divadelní prázdniny nejsou natahovací a měla jsem tam nějaký povinnosti, takže jsem na to měla jenom 14 dnů, to znamená, že jsem šla posledních 120 kilometrů, který jsou takový jakoby nejbezpečnější, nejkomerčnější svým způsobem, je to zanesený do UNESCO. Takže tahle ta cesta je opravdu pro ty poutníky velmi jako přívětivá. Neztratíte se, nic se vám tam nestane, lidé jsou velmi přátelští. Každý den jdete 25, 30 kilometrů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kde nocujete?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, v ubytovnách po 10, 30.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tam na to zařízený.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To je tam na zařízený. Akorát, že jak jsem šla vlastně v létě, tak tam chodilo se mnou dalších 200, 300 lidí a ty ubytovny nejsou nafukovací, takže kdo přijde pozdě, tak spí venku. Takže pak z toho nastala taková hysterie, že všichni strašně během toho dne spěchají, aby těch 20 kilometrů ušli rychle a zablokovali si to místo v té ubytovně, což teda já jsem si takhle nepředstavovala, já jsem si myslela, že půjdu hezky těma lesíkama, polema, že si budu meditovat. Takže to dopadlo tak, že jsem poprosila Španěly, jestli by mi španělsky nezarezervovali vždycky den předem ubytování, no a pak jsem si mohla celej den jít a povídat si s lidma, který potkám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To neměl bejt závod, že jo.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, právě. Bylo to takový, jako když si rozbalujete dárky, nikdy nevíte, co vás čeká. Bylo to takový hrozně hezký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co jste si od toho slibovala a co to nakonec přineslo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To se mě ptá každej. Já jsem vlastně si nechtěla dát žádný cíle, ani jsem si nenapsala žádný otázky, jako že si lidi píšou, co tam prostě chtějí vyřešit, na co chtějí přijít. Já jsem si říkala, uvidím. Prostě jsem cejtila potřebu bejt sama, jít tam a trošku se jakoby odstřihnout od toho dosavadního života, jako vlastně změnit prostor, čas, všechno. No a zjistila jsem, když jsem šla sama, že nemám nic řešit, na nic myslet, nic pitvat a žít tady a teď. Takže jsem nic nerozebrala, žádný že bych si vyčistila nějakou minulost. Ne. Prostě jsem si řekla, nic nebudu řešit a bylo to báječný, bylo to úplně úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky řešení.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Je, je, to víte, že jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už trošičku jsme nahlédli do soukromí Stanislavy Jachnické. Ale já jsem tady úplně v úvodu zmínil ten kikbox. Možná, že to zapadlo, ale to bych nerad, mě to teda hodně zaujalo. Je to tak, že vy opravdu jaksi kikboxujete?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Teď už teda málo, teď už opravdu si chodím jen tak zacvičit, což je strašná dřina, protože jak už nemám tu fyzičku vytrénovanou tím pravidelným, to jsem chodila tak třikrát týdně, tréninkem, tak už je to dřina, už mě pak bolí tejden, 14 dnů tělo, takže si zase musím odpočinout. Teď spíš jak jsem malinko zvolnila a chodím na bikramjógu, která je teda taky děsivě náročná, ale jinak. To cvičíte ve 40stupňovým vlhku, takže pro to tělo je to velmi blahodárné, pro ty psychiku teda už míň, na tom pracuju, abych vydržela tu hodinu a půl zacvičit. No ale pak výsledek je bezvadnej, všecko se vám krásně protáhne, stimulujete štítnou žlázu. Je to jako bezvadný, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten kikbox jste přesunula na.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Kikbox jsem přesunula na dceru. Dcera ho dělá už asi sedmým rokem a máme doma asi 40 pohárů. Na US Open byla druhá v týmech, jezdí po celým světě. V Dublinu byla taky, myslím, druhá. German Open vyhrála, za svojí kategorii samozřejmě, za juniorky. Oni to mají ještě na kila rozdělený, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se jmenuje?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Kristýna Jachnická.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až uvidíme v novinách.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Teď nastoupila na vysokou školu, na biologii, tak malinko jako zvažuje, jestli v tom dál pokračovat, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A koukám, že Matyáš hraje hokej za Slavii. Pořád?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, on je členem Slavie, ale teď trénuje v Letňanech a občas hraje za Kobru. Ono to v tom hokeji je takový jako s tím hostováním zvláštní. No, ale ty Letňany máme blíž, jsme se přestěhovali, tak chodí teď do Letňan, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prozradíte manžela taky?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Manžel se jmenuje Petr a je stavební podnikatel, staví půdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, není z oboru hereckého.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ne. jediný, co má možná s umění, no, s uměním, on je spíš sportovně zaměřený, je trenér spiningu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spiningu, aha. To je něco takovýho, jakože ve fitcentru.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ve fitcentru nebo to může mít i samostatnou místnost jako mimo fitcentrum, může to být jenom spiningové centrum. To jsou kola v místnosti, akorát všichni si myslejí, že to je strašná dřina, ale to je omyl, akorát musíte vědět, jak na to. Tam máte kolečko, který vám přitahuje tu váhu. A když si ho dáte úplně na minimum a předstíráte, což já jako herečka umím, že tam mám velkou zátěž, jedu pomalu, tak to ten trenér nevidí, že jo. To je jenom na vás.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ono, nesmí se tlačit na pilu ani ve spiningu ani v životě.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Hezky jste to řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je heslo, kterým bychom mohli dneska zakončit návštěvu Stanislavy Jachnické v Tandemu. Moc děkuju. Bylo to velice příjemné.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Děkuju, děkuju. Pro mě taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dozvěděli jsme se úžasné věci. Takže někdy zase třeba na Tandemu na shledanou.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Dobře. Děkuju vám moc.
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, právě tahle chvíle bude patřit Tandemu a z rozhlasového studia vás proto zdraví Jan Rosák. Mým dnešním hostem je herečka a já vám hned na začátku prozradím, že mé otázky na ní budou velmi vlídné, protože kdyby mi tato vyznavačka kikboxu jednu ubalila,nemuselo by to dopadnout dobře. Pozvání do Tandemu přijala herečka a dabérka Stanilava Jachnická. Dobrý den.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, příznivci amerického seriálu Přátelé teď možná hodně zbystřili, protože poznali jeden velice slavný hlas, jednu velice slavnou postavu, ale i o tom bude dnešní Tandem. Na rozjezd si každopádně dáváme písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Stanislava Jachnická je hostem dnešního Tandemu. Pochopitelně, že to jméno je vám hodně asi známé, vám televizním příznivcům. Jednak ze seriálu Ulice, odkud znáte její tvář, a ze seriálu Přátelé, odkud znáte její hlas, který propůjčuje Lise Kudrow. Mimochodem určitá podobnost tam taky je, bych řekl. Možná, že typově jste byla asi vybrána.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To nevím, to v první fázi většinou režiséři vybírají typově a pak u toho seriálu jsme zrovna nevěděli, jak dlouho bude pokračovat, ta Lisa tam různě měnila ty vlasy, tu barvu a já jsem během toho seriálu taky měnila barvu vlasů, taky jsem byla blonďatá, takže pak jsme si byli úplně podobný. Ale někdy režiséři obsazují podle hlasu, když už mě déle znají. Hodně dabuji černošky, takže nevím, jestli tam je určitá podoba.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bych ani neřekl. Možná ta razance taková určitá. Ale tím jsem vlastně ani začít nechtěl, já jsem chtěl začít jako vždycky dětstvím. Čili, spíš jak to s vámi bylo v dětství? Kde jste se narodila? Jaké jste měla touhy dětské, třeba směrem k budoucímu povolání a tak dále.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, tak já jsem z Prahy, jsem klasická Pražanda, ale babičku jsem měla na venkově, takže každý víkend jsem byla na venkově, takže se pokládám i trochu za venkovanku, protože jsem hrabala listí, dojila krávy, všecko, co se na venkově dělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kterým směrem od Prahy to bylo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Kundratice, takže to je u Semil. Lomnice nad Popelkou, Semily. Podkrkonoší. No a jako dětství jsem měla bezvadný. Chtěl jsem mít nějaký akční povolání nebo nějaký atraktivní povolání, takže samozřejmě, když vyletěla Těreškovová, tak jsem se rozhodla, že budu druhá kosmonautka ve vesmíru. Pak jsem zjistila, že s tou fyzikou by to asi nebylo tak slavný, tak jsem to vzdala. Tak jsem si říkala, náhradní alternativa toho je kaskadérka, protože jsem vlastně odmalička nějakým způsobem se hejbala, tancovala, takže mi to přišlo atraktivní. A pak jsem se trošku začala bát, že přece jenom je to nebezpečný, tak jsem dělala balet, takže bych byla třeba choreografka. Na to jsem zas nebyla moc dobrá. Takže nakonec jsem si říkala a co to herectví jako. Hraju divadlo, ve škole jsem hrála divadlo, na jevišti je to taky. Tak jsem měla takovou skrytou touhu. Ale to bylo strašně trapný to říct spolužákům. Já jsem se strašně styděla říct, že bych chtěla bejt herečka, protože přece na herectví se nikdo nemůže dostat, to je totálně protekční záležitost. A za totality to bylo něco úplně nemyslitelnýho. Já jsem si říkala, tak když se nemůžu dostat, tak to ani z tý devátý třídy nebudu zkoušet. Třeba se stane nějakej zázrak, třeba mě potká nějakej režisér a prostě bude mě chtít do nějakýho filmu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ta klasika na ulici, jé, vy jste ta pravá.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano, ano, vy jste ta pravá. No, takže v devátý třídě jsem to nezkusila a pak jsem nějak jako, jak už jsem trošku vyspěla, tak jsem si říkala, ne, konec srabáctví, začnu chodit na dramaťák, začnu se seriózně připravovat a prostě zkusím to na DAMU. Takže jsem začala chodit k paní Steimarový, no a tam už se to odvíjelo samo. Paní Steimarová mi řekla, co si mám připravit na zkoušky, trošku mě zasvětila do toho divadelního života a světa, chodila s námi do divadel a divadelních klubů, což bylo tenkrát hrozně atraktivní pro nás, protože jsme tam potkávali ty herce. No a pak jsem to teda zkusila na DAMU, což teda do dneška považuju kromě narození dětí za jeden z mých největších úspěchů, protože opravdu nechápu. Na tom posledním kole, když nás bylo pět a teď jsem se podívala na všechny ty holky a viděla jsem, že jsou stejně talentovaný nebo víc talentovaný než já, tak jsem si říkala, koho vyhodějí. Nebo šest nás bylo a vyhodili dvě. A já jsem si říkala, to jsou strašně nervy. Koho? A odpověď přišla asi až za měsíc, v den, kdy jsem odjížděla na dovolenou. A to si pamatuju, že jsem to četla v tramvaji. Já jsem myslela, že to nerozlepím, že jsem si na to dávala asi čtvrt hodiny. A pak, když teda tam bylo, jsem okamžitě přeletěla očima na to tučně vytištěný PŘIJATÁ, tak jsem vystoupila a válela jsem se tam po trávě. Kamarádka koukala, vůbec nechápala. To byl úplně největší zážitek mýho života, že jsem se já dostala na DAMU. Takže jsem si toho hrozně považovala, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou hezký chvíle, co, když se takhle něco v životě povede?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Protože opravdu musím říct, že to bylo bez protekce. Naši byli dělnického původu, jsme tam napsali, takže jako bez jakékoliv stranické příslušnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už dneska nemusíte. Dřív se to muselo, dneska už nemusíte.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Takže opravdu bez protekce, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stanislava Jachnická je hostem dnešního Tandemu, herečka, která je v současné době hostující.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano, stálý člen Divadla ABC. Oni to tam mají rozdělený na kategorie: angažmá, stálí hosté a hosté. Takže já jsem v tý lepší kategorii stálí hosté, takže tam mám asi 6 nebo 7 představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale u vás je to takové zvláštní. Vůbec jsem nevěděl, že jste chtěla být baletkou. Od baletu k dabingu to je poměrně dost velikánskej skok, že jo. Ale dneska ten dabing je dost důležitou součástí vaší herecké práce. Dokonce jste svým hlasem tak známá, že se vám musí nutně stávat, že vás sem tam někdo, možná i hodně pozná podle hlasu.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To se mi stává opravdu hodně často, protože já jsem poměrně upovídaná, takže když přijdu do obchodu, tak samozřejmě se s paní prodavačkou začnu vřele bavit a začneme konzultovat, jestli tahle velikost mi sedí nebo tahle. A jak s ním mluvím, tak najednou vidím, jak se jí mění ten obličej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přivře voči takhle.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano a říkám si, a sakra, teď mě poznala a teď neví, jak se mě zeptat. Tak někdy, když mám takovou rozvernou náladu, tak řeknu, ano, jsem to já. A teď si trošku připadám jak v Deníku Bridget Jones, kdy tam ten herec nebo zpěvák to byl, myslím, kterej byl tak sebestřednej, tak vždycky řekl těm lidem, ano, jsem to já, když ho jako někdo chtěl vo něco požádat. A naběhl si, protože tam seděl paní na šále, že jo. A vona ho nechtěla požádat o autogram, ale o to, aby si odsedl, že jí přiskřípnul šálu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to se jednomu kolegovi taky stalo. Myslel, že mu takhle nabízí paní papírek k podpisu a vona chtěla utrhnout lístky, protože myslela, že je biletář.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, no, takže právě trošku zvažuju, abych se neoctla v téhle stejné situaci. Ale nicméně většinou se ty pani prodavačky skromně zeptají, jestli náhodu nedabuju a jestli náhodou nedabuju v Přátelích. A já řeknu, ano, dabuju. Tak jsou hrozně rádi, tak já mám taky radost, že jsou rádi. A omlouvají se. To mě fascinuje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Proč?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já právě říkám, proč se omlouváte. A oni říkají, nezlobte se, mně to je hrozně trapný. Já říkám proč, dyť je to normální, tak jste se zeptala, tak by vám to vrtalo v hlavě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně. Ten seriál Přátelé má opravdu, řekl bych, až kultovní rozměry, protože skutečně jaksi ta obec jeho příznivců je velikánská. Já k ní taky patřím. A jestlipak vy taky? Taky sledujete občas Přátele?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já už ani nevím, jestli do toho patřím, jestli se to tak dá říct, ale mám je ráda. Musím říct, že teď, když se s odstupem na ně dívám, tak mi některý díly přijdou, jako když je vidím poprvé, protože to se natáčelo už před strašně moc lety, deseti, patnácti lety, nevím. Takže pokaždý se znova a znova směju a myslím si, že je to velmi dobře, kvalitně udělanej, nadčasovej seriál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem viděl dokonce před časem takovej, možná jste to viděla taky, film o filmu, jak se Přátelé natáčejí, jakým způsobem se připravují třeba, že se sejde 10 gagmanů, kteří vymýšlejí gagy a když to nezabere u diváků na zkoušce.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Tak znova, znova přepíšou scénář. To jsem taky viděla, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to je velice vtipně napsaný. Jestlipak jste to všechno zvládali, aniž byste se rozřehtali?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Musím říct, teda ještě k tomu, jak jste říkal, že to je vtipně napsaný, tak částečně se na tom můžeme podílet i my, protože my jsme si některé gagy, které třeba v úpravě čisté americké, americkém otrockém překladu do češtině nevyzněly tak vtipně, tak jsme si je malinko poupravili. Tak to byla bezvadná sestava, že jo, Petr Rychlý, Petra Rychlá, Miriam Chytilová, Rosťa Čtvrtlík a Dan Rous a já. Takže vlastně my jsme se samozřejmě bavili i při tom, rozchechtali jsem se. No tak je to mazací, tak se to stoplo a natočili jsme to znova. A dost často jsme si to právě i trošku upravovali, aby to v tý češtině ten vtip měl tu českou pointu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, je to poznat, protože je to opravdu veliká legrace a kdykoliv se to opakuje, tak si rád znovu k televizi přisednu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vrátíme se teď ke curiculu vitae Stanislavy Jachnické, mého dnešního hosta. Skončili jsme vlastně tou euforií přijetí na DAMU, která byla docela pochopitelná. Ale, co si budem povídat, euforie pomalu opadá, protože přijdou všední dny takříkajíc, dny studia, které jsou sice ještě jaksi takové veselé, bohatýrské, někdy až jaksi bujaré. Ale pak přijde angažmá. Které to bylo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, to samozřejmě jsme všichni řešili ve čtvrtým ročníku, co teď jako dál. A musím říct, že já jsem byla z docela slavného ročníku, takže většina mých spolužáků už měla pražské angažmá. Honza Šťastný, Lukáš Hlavica, Ivan Trojan, Mirka Pleštilová. Prostě většina z nich už měla angažmá nebo pak jako Zindulka s Katkou /nesrozumitelné/ byli v Plzni. Takže já jsem byla jedna z těch mála, která ještě tak jako nevěděla. Dostala jsem nabídku do Příbrami a pak přišly Pardubice, které mi teda paní Hlaváčová velice radila. Říkala, to je úžasný angažmá, běž tam. Takže jsem vzala Pardubice a moje první angažmá, dva roky jsem tam strávila, bylo v Pardubicích. A bylo to úžasný, doporučuju to úplně každému studentovi po škole, měl by odejít na oblast. Není to fráze, opravdu je tam kus života, kterej si tam prožijete v dobrým i ve zlým. Samozřejmě jsou tam i ponorky, kdy jste tam sám, je to malý město, nikoho tam neznáte. Průšvihy v divadle, že jo. Já jsem tam nastoupila s obrovskou euforií, že budu teda za tu mladou a vtipnou a panu řediteli Hihlíkovi, který zároveň byl i herec, jsem třeba při představení dala závaží, které drží ty šály jako postranní, tak jsem mu ty závaží těžký, to jedno má tak 10 kilo, jsem mu dala do kufru, s kterým mě on měl při nástupu na jeviště rychle zvednout a proběhnout s ním tím jevištěm. A mně to přišlo hrozně vtipný, říkala jsem si, tak ať se trochu uvedu, ať vidějí, jak jsem vtipná, ať tady mají mladej prvek, trošku to tady zvednu. No, vůbec to nebylo vtipný. Pan ředitel to samozřejmě nemohl zvednout, natož proběhnout tím jevištěm. No a pak teda strašně zuřil, ptal se, kdo mu to tam dal. Já jsem se teda hrdě k tomu hlásila, teď jsem se koukala po ostatních, jestli se taky budou smát. Tak se samozřejmě smáli, ale. No, neměla jsem z toho žádnou pokutu ani kázeňskej prohřešek, ale.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani na obsazení jste to nepoznala?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ne, ne. O tom rozhodujou režiséři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasný. No, ale když jsme u toho obsazení, tak já si myslím, že to určitě bylo moudré rozhodnutí jít teda na oblast, protože co si budeme povídat, i kdybyste se do Prahy dostala nakrásně, vím já, do Národního, do Vinohradskýho, to jsou ty mekky dvě, tak byste asi těžko si zahrála tolik rolí co v Pardubicích, ne?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, já nevím. Teď jako vlastně, když se podívám, tak když berou mladýho člověka, tak na něj už částečně postavějí ten repertoár. Oni potřebujou vždycky nějakou naivku. Ale to je tak půl na půl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byla za naivku tam?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Byla jsem za naivku, ano. Hrála jsem tam Liuku v Utíkej, smrtko, utíkej, který je asi 16 a je to taková jako holčička. Taky jsem se divila. Ale tak byla jsem tam nejmladší, takže tím je to daný. A pak jsem hrála ještě princeznu Dišperandu v Hrátkách s čertem, ta není teda úplná naivka. No, prošla jsem si tím obdobím těch mlaďoučkejch holčiček. Ale je pravda, že to rychle skončilo a pak už jsem měla takový ty razantní ženy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co po Pardubicích? Pak přišla nabídka z Prahy?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Po Pardubicích přišlo těhotenství a děti a to už se mi teda moc nechtělo cestovat. Oni sice mě chtěli zpátky, ale já jsem teda řekla, že přece jenom zůstanu asi v Praze.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste dojížděla pořád?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, když jsem potom měla malý dítě, tak už jsem nedojížděla. Ale dostala jsem nabídku na hostování v Hradci, takže jsem hostovala 2 roky, 3 roky v Hradci. Potom jsem hostovala na Kladně. Pak jsem ještě udělala nějakou menší věc do Řeznický a do Žižkovskýho divadla. Jsem se toho divadla úplně vzdát nechtěla, ale zase na druhou stranu jsem byla tak vyčerpaná z těch Pardubic. Vemte si, že jsem hrála 31 dnů v měsíci. Tam neexistovalo, že byste, když jste nehrál v divadle, no tak se jelo na zájezd. Tam prostě neexistovalo, že byste byl chvilku bez práce. Takže jsem byla opravdu unavená za ty 2 roky, vyždímali mě. Tak jsem byla i ráda, že můžu bejt doma a v klidu si taky dojít na procházku a věnovat se dítěti.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stanislava Jachnická je člověk, který už od prvního pohledu je veselé letory. Nemáte to něčím nalepený, že?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ne. Zrovna se teď snažím přestat se smát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je samozřejmě dobře, protože taky kolem sebe šíříte dobrou náladu. Ale co vám udělá vyloženě radost, když, mám teď na mysli jaksi z klasiky českého humoru, protože právě jsme se dostali do jejich galerie a vy si můžete mezi nimi vybírat.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já mám naše komiky ráda všechny, ale když bych měla zvolit jednoho, kterým se opravdu nikdy nic nezkazí, tak bych zvolila Felixe Holzmana. Teď zrovna jsme si o něm nedávno povídali a jeden kolega mi říkal, že o něm slyšel, že už na základce se choval takhle, jak se chová v těch etudách, že vlastně učitelé nikdy nevěděli, jestli si dělá legraci nebo jestli je opravdu tak hloupej, protože on po nich opakoval ty otázky, že jo a tak bezelstně na ně koukal. Samozřejmě, že si z nich dělal srandu, ale že už se takhle choval na základní škole, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jistě, to byl velice chytrý, inteligentní člověk. To byl náš člověk, protože tohle já jsem si dělal taky, strašně rád legraci z učitelů. Ne vždycky mi to prošlo. No,ale jemu asi taky ne. Ale u nás to prochází, protože takovou legraci, kterou Felix Holzman umí udělat, tak tu si určitě dáme rádi.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Těším se.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsme se tak po ránu sešli s mým dnešním hostem, herečkou Stanislavou Jachnickou, tak jsme si tak navzájem postěžovali, že jsme trošičku, ne úplně, bez nálady a čímpak to asi tak je. A ona dostala úžasný nápad, že bychom mohli zavolat její kamarádce, psycholožce Janě Víznerové, se kterou se zná už ze svého pardubického angažmá. Je to tak, jo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to zkusíme. Tak haló, haló.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Haló, haló. Já vás zdravím. Ahoj, Stáňo.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ahoj, Jani.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobrý den, paní Víznerová, srdečně vás zdravím i já z Tandemu. Co byste nám poradila, co máme dělat s tou naší ranní náladou, nenáladou spíš?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Nejste zdaleka sami, protože se to týká nejméně, já bych řekla 30 procent populace. No, co dělat? Já bych řekla úplně jednoduché věci, říká se tomu tranze všedního dne, to znamená dopřát si takové ty malé radosti a rozhodně se o ně nikterak nechci připravit. Co to asi tak může být? Stáňo, z čeho máš radost každý den?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To právě teď přemejšlím. Jako chceš říct, že si třeba něco hezkýho koupím na sebe?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Přesně, pro ženu to může být něco si koupit na sebe nebo je to i taková záležitost, jako je třeba sauna, masáž, popovídání si s přáteli, komunikace, jako je nějaký zájezd, nějaký výlet, ale jsou to třeba i takové věci, jako vychutnat si dobrou večeři, vychutnat si dobré jídlo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To platí i pro chlapy?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Muži zase mají trošku něco jiného, v podstatě je to velmi podobné. To jsou, jak se říká, tranze všedního dne. Moc to nestojí a hlavně bych doporučovala najít si něco, na co nepotřebujete až tak někoho druhého, aby vás to právě potom nějak nelimitovalo. Takže to, co si můžete dopřát sami, rozhodně na to dbát, na ty radosti a aspoň každý den si něco dopřát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já, kdybych šel sám třeba někam na večeři, tak to bych to neměl doma moc, to není doma populární.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Pravda, k určitým aktivitám někoho druhého nezbytně potřebujeme. Ale rozhodně bych to rozdělila, aspoň dvě třetiny takových aktivit, které si můžeme právě dopřát sami a jenom ta třetina takových, na kterých jsme závislí na druhých.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
A kde na to mám vzít čas? Jsem od rána do večera v permanenci.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
No, milá zlatá, to je taková ta výmluva. Je to vždycky o prioritách a člověk, když si neudělá ten prostor na tu radost, tak nemá vlastně ten benzin a ten motor pak dál nejede. Takže je to i taková prevence proti vyhoření a abysme měli pořád radost ze života.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Souhlasíte se mnou, paní Víznerová, že člověk by se měl pořád na něco těšit?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
No, tak to jste řekl přímo moje motto. Já si myslím, že to je totiž takové pozitivní programování. Lidé většinou neví, jak se to dělá, ale já říkám, každý den se na něco těšit, každý týden, každý měsíc. Mít zkrátka něco na sebe takhle připraveného a tím v podstatě člověk sám sebe pozitivně manipuluje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak a teď pozor, teď se zeptám přímo jaksi vás, na co vy se těšíte dneska třeba?
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
No, tak já se třeba těším na to, že dneska zavolám Stáně a budeme krásně komunikovat a budeme sdílet společné zážitky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy si budete říkat něco, co byste určitě neřekli do rádia, že jo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Budeme mít víc času.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, taky utratíte víc peněz. Teď to bylo na útraty Českého rozhlasu.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Tak to se těším, to určitě zavolej. No, tak už se mám na co těšit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Nádherně nám to vyšlo. Tak já vám moc děkuju, paní Víznerová. Mějte se moc hezky, ať se daří.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Děkuju taky. Krásný den. Stáničko, těším se na tebe. Mějte se moc hezky.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Já taky se těším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A musím říct, pomohla jste nám. Díky.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Díky, ahoj.
Jana VÍZNEROVÁ, psycholožka
--------------------
Díky. Na shledanou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešním hostem Tandemu je herečka Stanislava Jachnická.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Když jsme se bavili o tom úsměvu, že ho mám pořád na rtech, tak jsem si teď vzpomněla, že zrovna včera to tedy nebyl moc příjemnej úsměv, jsem se odbourala takzvaně na jevišti při představení, kdy my tam máme být jako by potemněno a vepředu se odehrává milostnej dialog. Při tom milostným dialogu ten partner spadl a teď samozřejmě my tam máme bejt vzadu v klidu, nehejbat se a teď to byla tak komická situace, že samozřejmě jsme se všichni tři začali smát. Ti dva vedle mě mají ty hlavy jakoby schovaný, ale já jsem čelem k divákům. A teď jsem, to nešlo vydržet, teď se vám klepe nejdřív břicho, bránice a pak to jde do tý pusy a do těch zvuků. A já jsem se tak strašně, jsem si říkala, to nemůžu zkazit prostě těm vepředu, oni to uhlídali, oni to udrželi, oni se nezačali smát, to jim nemůžu zkazit. Takže mi to šlo do očí a já jsem začala slzet, takže mi tam vzadu tekly slzy. A teď za minutu se rozsvítilo na nás a my jsme měli dialog vzadu my tři a já jsem samozřejmě měla veselej dialog, vůbec jsem neměla mít slzy v očích, takže to bylo tak krušný, jsem se úplně zpotila, úplně čůrky potu, jsem si říkala, jak to vyřeším. Teď ty mokrý oči. Tak úplně těsně před tím, než se rozsvítilo, tak jsem si rukávama utřela aspoň trošku ty slzy. Ale to vám řeknu udržet smích na jevišti, když se nesmíte smát, to nejde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hrozná chvíle. No, jenomže já jsem původně, když jsem chtěl mluvit o krušných chvílích, jsem měl na mysli třeba úplně něco jiného, ze života takhle. Vy určitě něco takového máte, protože vím, že podnikáte i velice zajímavé, řekl bych, ne zájezdy, ale chůze.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Cesty. Ano, ano, tak to jsem teda letos podnikla. Prostě jsem měla takovou nutkavou potřebu, že musím a šla jsem sama pěšky cestu do Santiaga de Compostela. Neděste se, nešla jsem jí z Český republiky, to by bylo hrozně moc tisíc kilometrů. Taky divadelní prázdniny nejsou natahovací a měla jsem tam nějaký povinnosti, takže jsem na to měla jenom 14 dnů, to znamená, že jsem šla posledních 120 kilometrů, který jsou takový jakoby nejbezpečnější, nejkomerčnější svým způsobem, je to zanesený do UNESCO. Takže tahle ta cesta je opravdu pro ty poutníky velmi jako přívětivá. Neztratíte se, nic se vám tam nestane, lidé jsou velmi přátelští. Každý den jdete 25, 30 kilometrů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kde nocujete?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, v ubytovnách po 10, 30.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tam na to zařízený.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To je tam na zařízený. Akorát, že jak jsem šla vlastně v létě, tak tam chodilo se mnou dalších 200, 300 lidí a ty ubytovny nejsou nafukovací, takže kdo přijde pozdě, tak spí venku. Takže pak z toho nastala taková hysterie, že všichni strašně během toho dne spěchají, aby těch 20 kilometrů ušli rychle a zablokovali si to místo v té ubytovně, což teda já jsem si takhle nepředstavovala, já jsem si myslela, že půjdu hezky těma lesíkama, polema, že si budu meditovat. Takže to dopadlo tak, že jsem poprosila Španěly, jestli by mi španělsky nezarezervovali vždycky den předem ubytování, no a pak jsem si mohla celej den jít a povídat si s lidma, který potkám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To neměl bejt závod, že jo.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, právě. Bylo to takový, jako když si rozbalujete dárky, nikdy nevíte, co vás čeká. Bylo to takový hrozně hezký.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co jste si od toho slibovala a co to nakonec přineslo?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
To se mě ptá každej. Já jsem vlastně si nechtěla dát žádný cíle, ani jsem si nenapsala žádný otázky, jako že si lidi píšou, co tam prostě chtějí vyřešit, na co chtějí přijít. Já jsem si říkala, uvidím. Prostě jsem cejtila potřebu bejt sama, jít tam a trošku se jakoby odstřihnout od toho dosavadního života, jako vlastně změnit prostor, čas, všechno. No a zjistila jsem, když jsem šla sama, že nemám nic řešit, na nic myslet, nic pitvat a žít tady a teď. Takže jsem nic nerozebrala, žádný že bych si vyčistila nějakou minulost. Ne. Prostě jsem si řekla, nic nebudu řešit a bylo to báječný, bylo to úplně úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky řešení.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Je, je, to víte, že jo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už trošičku jsme nahlédli do soukromí Stanislavy Jachnické. Ale já jsem tady úplně v úvodu zmínil ten kikbox. Možná, že to zapadlo, ale to bych nerad, mě to teda hodně zaujalo. Je to tak, že vy opravdu jaksi kikboxujete?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Teď už teda málo, teď už opravdu si chodím jen tak zacvičit, což je strašná dřina, protože jak už nemám tu fyzičku vytrénovanou tím pravidelným, to jsem chodila tak třikrát týdně, tréninkem, tak už je to dřina, už mě pak bolí tejden, 14 dnů tělo, takže si zase musím odpočinout. Teď spíš jak jsem malinko zvolnila a chodím na bikramjógu, která je teda taky děsivě náročná, ale jinak. To cvičíte ve 40stupňovým vlhku, takže pro to tělo je to velmi blahodárné, pro ty psychiku teda už míň, na tom pracuju, abych vydržela tu hodinu a půl zacvičit. No ale pak výsledek je bezvadnej, všecko se vám krásně protáhne, stimulujete štítnou žlázu. Je to jako bezvadný, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ten kikbox jste přesunula na.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Kikbox jsem přesunula na dceru. Dcera ho dělá už asi sedmým rokem a máme doma asi 40 pohárů. Na US Open byla druhá v týmech, jezdí po celým světě. V Dublinu byla taky, myslím, druhá. German Open vyhrála, za svojí kategorii samozřejmě, za juniorky. Oni to mají ještě na kila rozdělený, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se jmenuje?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Kristýna Jachnická.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až uvidíme v novinách.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Teď nastoupila na vysokou školu, na biologii, tak malinko jako zvažuje, jestli v tom dál pokračovat, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A koukám, že Matyáš hraje hokej za Slavii. Pořád?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
No, on je členem Slavie, ale teď trénuje v Letňanech a občas hraje za Kobru. Ono to v tom hokeji je takový jako s tím hostováním zvláštní. No, ale ty Letňany máme blíž, jsme se přestěhovali, tak chodí teď do Letňan, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prozradíte manžela taky?
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Manžel se jmenuje Petr a je stavební podnikatel, staví půdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, není z oboru hereckého.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ne. jediný, co má možná s umění, no, s uměním, on je spíš sportovně zaměřený, je trenér spiningu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spiningu, aha. To je něco takovýho, jakože ve fitcentru.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Ve fitcentru nebo to může mít i samostatnou místnost jako mimo fitcentrum, může to být jenom spiningové centrum. To jsou kola v místnosti, akorát všichni si myslejí, že to je strašná dřina, ale to je omyl, akorát musíte vědět, jak na to. Tam máte kolečko, který vám přitahuje tu váhu. A když si ho dáte úplně na minimum a předstíráte, což já jako herečka umím, že tam mám velkou zátěž, jedu pomalu, tak to ten trenér nevidí, že jo. To je jenom na vás.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ono, nesmí se tlačit na pilu ani ve spiningu ani v životě.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Hezky jste to řekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je heslo, kterým bychom mohli dneska zakončit návštěvu Stanislavy Jachnické v Tandemu. Moc děkuju. Bylo to velice příjemné.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Děkuju, děkuju. Pro mě taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dozvěděli jsme se úžasné věci. Takže někdy zase třeba na Tandemu na shledanou.
Stanislava JACHNICKÁ, herečka, dabérka
--------------------
Dobře. Děkuju vám moc.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
