Štefánikův most v Praze je v provozu už 70 let. Nahradil vznešenější konstrukci a několikrát změnil jméno
Do provozu byl silniční a tramvajový Štefánikův most uveden 29. září 1951, kdy nahradil visutý řetězový most císaře Františka Josefa I. Ten sloužil od roku 1868 a podle historika architektury Richarda Biegela už v polovině 20. století nenabízel dostatečnou kapacitu. Sedmdesát let stará železobetonová kontrukce podle něj lépe zapadá mezi další pražské mosty. „Vytváří jednotu a nevytvářejí dominanty,“ říká Biegel.
Štefánikův most byl v současné podobě uveden do provozu přesně před 70 lety. „Zajímavé je, že se na něm podílel Vlastislav Hofman, což byl kubistický architekt z počátku století, čili zase hluboká kontinuita. Realizován byl ale až na počátku 50. let a to už v době, kdy architektuře vládla sorela (Socialistický realismus - pozn. red.), úplně jiný styl plný historických návratů a ideologických tendencí. Na tom mostě to nepoznáte,“ říká k funkcionalistické stavbě historik architektury Richard Biegel.
Funkcionalismus podle něj „klame tělem svou jednoduchostí“. Té je ale složité dosáhnout. „Musíte trefit proporce a pracovat s detaily. Elegantně je řešené třeba zábradlí, schodiště. A také nám most ukazuje, jak silná byla architektura druhé poloviny 40. let,“ upozorňuje Biegel.
Železobetonová konstrukce stojí na místě, kde byl dřív most císaře Františka Josefa I. Ten byl daleko komplikovanější a zdobnější. „Nedostačoval ale kapacitou. Vznikl v 60. letech 19. století a byla to neuvěřitelně smělá konstrukce. Byl vlastně konstruktivistický. To znamená, že ukazoval všechno, co železo dovede – veliké věže, které drží řetězy,“ popisuje historik.
Má za to, že Štefánikův most mezi další pražské mosty zapadá lépe. „Vznikl koncept mostů klenutých, které se trošku stahují. Vytváří jednotu a nevytvářejí dominanty. Díky tomu ta pražská mostní, ale i celoměstská krajina působí jinak, protože mosty jsou v takových uzlových bodech a svou skromností nechávají promluvit historické stavby kolem sebe,“ míní Biegel.
I původní řetězový most se za první republiky jmenoval Štefánikův. Za války dostal politicky neutrální jméno Most Leoše Janáčka. Komunisté ho pak překřtili na Švermův most po funkcionáři Janu Švermovi. Původní jméno se stavbě vrátilo až na začátku 90. let.
Je jedním z 19 pražských mostů přes Vltavu. Z toho je 12 silničních, čtyři železniční, dva pro pěší a jeden tramvajový. Zatím poslední, devatenáctý pražský most přes Vltavu, Lochkovský most na pražském okruhu R1, byl zprovozněn 20. září 2010, před ním byla dlouho (od července 1984) posledním přesvltavským mostem Trojská lávka pro pěší.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruská společnost se vrátila v čase. Sovětské myšlení nyní mají i mladí, míní odborník Galeotti
-
Skončíte v teplákách! Policie zjistila, kdo posílal výhružné e-maily kvůli zakázce na stavbu metra D
-
Adiktolog: Heroin jako z Pulp Fiction už v Evropě nebude. Nové opioidy se objednávají v Číně a Indii
-
Spolupráce s politiky je moje hlavní etické dilema. Jsem na misi šíření osvěty, říká Haškovcová