STOP

12. prosinec 2003

Včera jsem tu mluvil o tom, jak vzniklo úsloví hoří mu koudel. Dnes promluvím o slově stop, v jehož jazykovém zákulisí se koudel rovněž vyskytuje. Tedy abych to říkal přesně, pravděpodobně se tam vyskytuje.

Význam přejatého slova stop každý zná. Když řekneme, nebo když nám dopravní značka řekne, stop, jde o výzvu k zastavení. V telegrafním jazyce stop znamená tečku. Oba tyto významy má slovo stop už v angličtině, odkud k nám přišlo. Tam slovem stop ale říkají nejen tečce telegrafické, ale i té obyčejné, co stojí za každou větou. Kromě toho je v angličtině stop také zastávka, přerušení, překážka, odpočinek, fotografové tak říkají cloně a hudebníci klapce nástroje. Sloveso stop tam kromě zastavit, zadržet, zahradit a skončit znamená také potlačit a ucpat.

A právě s významem ucpat se dostáváme k avizované koudeli. Včera jsem říkal, že koudel našim předkům sloužila k ucpávání lecčeho, třeba děr mezi trámy. A proto z pojmenování koudele podle jedné teorie vzniklo anglické a dnes i naše slovo stop. Řecky se koudel řekla stýppe, což se v latině změnilo na stuppa. Ze stuppa pak ve vulgární, tedy mluvené, latině vzniklo sloveso stuppare, ucpávat koudelí, později prostě jen ucpávat. A toto slovo přejali z latiny Germáni, takže v dnešní němčině je sloveso stopfen, v holandštině stoppen a v angličtině stop, která všechna znamenají ucpat. Z významu ucpat se pak sloveso stop rozšířilo i na obecnější zastavit. Tolik jedna ze dvou teorií vzniku slova stop v dnešním významu. Je obsažená v našem nejnovějším etymologickém slovníku, totiž ve slovníku Rejzkově. Starší slovníky ale tvrdí, že tu nejde o latinské stuppare, ucpat koudelí, ale o stupere, zůstat stát překvapením, být ohromen. Mimochodem, z tohoto stupere pak vznikl výraz stupidní, hloupý. Ten, kdo ohromením zůstane stát a jen tak civí, moc inteligentně nevypadá.

Abych téma vyčerpal, řeknu, že z původem anglického stop v češtině vznikla slova stopky, tedy hodinky, které lze snadno zastavit, neboli stopnout, a tím zjistit přesné trvání třeba běhu. V případě rozhlasového vstupu se takto zjištěné délce odborně říká stopáž. Také stopař patří do jazykového příbuzenstva, ale jen ten na silnici, ten přírodou se plazící patří do příbuzenstva stopy, což je české slovo, které s anglickým stop nesouvisí.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu