Igor |Dobrý večer. Já osobně mám chatu na Moravě a jezdím tam když mám volno a na celý Srpen bohužel manželka se mnou nejezdí protože to tam nemá ráda a tak si aspoň od sebe odpočineme a kdyžtak o tom přemýšlím to je možná ten důvod proč se nehadame.Dobrou noc.
Frantisek|Dobrý večer paní Janičko a posluchači noční linky. Poslední nase dovolená na chatě byla, když nám soused nabídl svoji chatu která byla ve Skryji na řece Jihlavce, kde je nyní atomová elektrárna. Soused říká Sousedé toto je poslední rok co tam můžeme trávit dovolenou, tak jestli chcete tak ju máte k dispozici zadarmo. Ten týden se tam už odstrelovaly skály a kameny litaly kousek od chaty, no ohromný zážitek. Zpáteční cestu jsme nemohl absolvovat kudy jsme přijeli ale přes řeku po splavu na Kramolín, no to byl zážitek na celý život. Dolsi dovolené jsme trávili raději po hotelech. Ještě jednou všechny zdraví František že Židlochovice.
Alena|Já mám po rodičích dům na vesnici a bydlím ve městě. Nechtěli jsme ho ještě prodat, protože tam chodím relaxovat. Já už jsem sice v důchodu, ale baví mne sekat trávu, ošetřovat kytičky a prostě si tak posedět v uklidňující zeleni a vystavit se sluníčku. Sice teď mám trochu starosti s tím, že v našem městě je dost nakažených koronavirem, tak mi rodina zakazuje na domeček jezdit, protože část mé rodiny bydlí kousek od domku a nemohli by tam chodit, když tam budu já. Ale dneska jsem se tajně vypravila, rychle zajela autem, vydesinfikovala všechno i sebe, roušku, rukavice a musela rychle zkontrolovat situaci. Tak jsem si zahrála na partyzána, posekala trávu, odvezla do kontejneru, všechno umyla a znova vydesinfikovala a zas chvilku nepojedu, než se situace uklidní. Přeju všem posluchačům hezký večer s jejich příběhy a hlavně hodně zdravíčka nám všem.
Dana|Dobrý večer Vám, paní Jano a taky všem posluchačům. Já sice nemám rekreační chalupu, ale koupila jsem si asi před třemi lety zahrádku s chatičkou, tak jsem nesmírně ráda, že v této době můžu denně ven. Zahrádečka je prakticky ve městě, asi čtvrt hodinky pěšky. V podstatě bych tam mohla i spát, ale to já se tam bojím, i když někteří chataři tam přebývají. Sem tam za mnou přijde kamarádka na posezení, vezmeme si tam něco dobrého, poklábosíme, sedíme každá na své židli trochu dále od sebe, aby jsme dodržely bezpečnou vzdálenost, no a protože je teď pořád pěkně, tak si užíváme jarní pohody. Dneska to konečně vypadalo, že snad i naprší, ale tady zase nic, tak snad se podaří zítra. Já dneska ani nezalévala, věřila jsem předpovědi, ale nějak nám v těchto končinách Pán Bůh nenaděluje. Jak se říká, asi se málo modlíme, ale není kde, když se nesmí do kostela, že. (směju se.)
