Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA v Kladně pomáhá už 18 let

7. září 2010

Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA v Kladně existuje už osmnáct let. Za tu dobu pomohlo nespočtu dětí se zdravotním i mentálním hendikepem, dětem s znevýhodněným rodinným prostředím nebo etnickým původem či dětem z dětských domovů. Více se dozvíte v příspěvku redaktorky Jany Káninské.

  • Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA v Kladně pomáhá už 18
    let
    " style="">
    Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA v Kladně pomáhá už 18
    let
    " style="">
    Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA v Kladně pomáhá už 18
    let
0:00
/
0:00

Ředitelka Střediska pomoci ohroženým dětem ROSA Hana Šteklová shrnuje, jak se za 18 let středisko proměnilo. „Za těch 18 let se nám podařilo rozšířit středisko ROSA do mnohonásobné podoby, od toho začátku, kdy jsme začínali s 20 klienty a dneska přichází 300 až 400 klientů ročně.“

Z jednoho původního výchovného programu vzniklo programů pět a přibyly i další služby. „Máme tady psychologickou a speciálně pedagogickou poradnu pro širokou veřejnost i mateřské centrum,“ dodává ředitelka střediska Hana Šteklová.

Osmnácté výročí vzniku přijela do Kladna oslavit i patronka střediska ROSA, herečka a kladenská rodačka Ilona Svobodová. Co by mu tedy popřála do dalších let? „Aby se našli sponzoři a našly se finance, které tady ta střediska a vůbec kulturu a školství nezahuběj´.“

Jedním z podporovatelů je už 10 let město Kladno, primátor Dan Jiránek věří, že tomu tak bude i nadále. „Samozřejmě pro město je to nenahraditelná organizace, protože spoustu práce s rodinami hendikepovaných dětí a dětmi ze znevýhodněných či rozvrácených rodin nemůže dělat úřad, tam je potřeba, aby bylo to srdíčko, které pomáhá tomu, aby se těm dětem vedlo lépe. O tohle se ROSA stará a je hrozně fajn, že ji na Kladně máme.“

Nejvíce si ale existence střediska ROSA váží asi rodiče hendikepovaných dětí.

Na nezájem si určitě stěžovat nemůžeme, říká ředitelka Hana Šteklová a ještě by si přála středisko rozšířit, aby mohlo uspokojit všechny, kdo pomoc potřebují. Jednopatrová budova, ve které se pomáhá ohroženým dětem, patří městu. Pokud by se našly prostředky, mohlo by vzniknout další patro. To je ale zatím jen ve fázi představ a snů.

autor: Jana Káninská