Svatá rodina, Tři králové i Valaši coby pastevci nebo řemeslníci zdobí lidové betlémy z Frenštátska
Lidové betlémy mají na Frenštátsku v podhůří Moravskoslezských Beskyd dlouhou tradici. Lidé je mívali ve svých příbytcích v období adventu, Vánoc i počátkem nového roku vystavené dlouhé týdny. Několik jedinečných dobových betlémů představuje expozice Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, věnovaná lidovému umění a tradičnímu životu v 19. a na počátku 20. století.
Malovaná lepenka a dřevo. To byly nejoblíbenější a nejdostupnější materiály, ze kterých si lidé na Frenštátsku v podhůří Beskyd sami doma vytvářeli často i značně rozměrné betlémy. Ve svých malých chalupách je mívali většinou vystavené od prosince až do února.
Pro chudou oblast Valašska byly v minulosti typické především malované betlémy, vyráběné na Rožnovsku a také Frenštátsku. Jejich největší rozkvět se odehrával ve druhé polovině 19. století až do první světové války. Lidoví tvůrci betlémů z tohoto kraje pocházeli většinou z řad chudých tkalců. Ve stovkách domácností vznikaly betlémy, ať už pro potřeby samotných tvůrců nebo lidí z okolí.
U starších typů malovaných betlémů se dochovaly kulisy z kašírovaného papíru a lepenky, znázorňující horskou krajinu s pastýři a orientální město v pozadí. Typickým prvkem valašských betlémů jsou kromě tradičních výjevů a postav i samotní Valaši v rolích pastevců nebo nejrůznějších řemeslníků. Některé betlémy mohly po sestavení dosahovat i několikametrových rozměrů a stávaly se tak nepřehlédnutelnou součástí malých domácností. Lidé si je v chalupách instalovali podle možností různě podél zdí světniček i třeba na posteli.
Lidové betlémy měli lidé na Frenštátsku doma často vystavené od období adventu, přes vánoční svátky, příchod Nového roku až po Hromnice 6. února. Po tento dlouhý čas obměňovali jednotlivé scény i postavy s ohledem na měnící se události církevního kalendáře.
Do lidového prostředí vnesl úctu k památce Kristova narození sv. František z Assisi, který v roce 1223 celebroval půlnoční mši před jeskyní, do níž umístil volka, oslíka a Svatou rodinu. Je tak považován za prvního tvůrce tzv. živých betlémů. Z kostelů se obliba betlémů rozšířila časem mezi šlechtu, měšťany a pak i prostý lid.
Sbírku jedinečných lidových betlémů z Frenštátska schraňuje ve své společenskovědní sbírce Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm, které je jednou z poboček Muzea Novojičínska. Celá sbírka obsahuje tisíce sbírkových předmětů, zaměřených mimo jiné na národopis. Jednotlivé exponáty vypovídají mnohé o tradiční kultuře hmotné i duchovní z oblasti Frenštátska, která leží na rozhraní národopisných regionů Lašska a Valašska.
V kolekci mapující lidový výtvarný projev je cenná právě také početná kolekce betlémů, ať už malovaných na lepence nebo dřevěných či keramických. Část z nich je i celoročně k vidění ve stálé expozici Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.