TAJFUN
Včera jsem tu vyprávěl o jazykovém zákulisí názvu souhvězdí Ryby, v jehož znamení v těchto týdnech podle astrologů žijeme. Říkal jsem, že podle římské legendy jsou ty dvě ryby bohyně Afrodité a její syn Eros, kteří se jednou spasili před obrem Týfónem tím, že skočili do řeky Eufrat a proměnili se v ryby. Včera jsem slíbil, že dnes řeknu něco bližšího o zmíněném Týfónovi, protože budu mluvit o jazykovém zákulisí výrazu tajfun.
Ano, pojmenování bouřlivého větru slovem tajfun podle některých autorů velmi úzce souvisí se jménem obra Týfóna. Vojtěch Zamarovský ve své encyklopedii Bohové a hrdinové antických bájí píše: "Týfónovo jméno znamená doslovně "vířivý vítr", "větrná smršť". Z jeho anglické výslovnosti vzniklo zmezinárodněné slovo tajfun." Isaac Asimov ve svých Slovech vědy stejnou teorii pojednává trochu složitěji. Podle něj se řecké jméno zlého obra dostalo do arabštiny, kde se změnilo do podoby tufan. A s Araby se slovo tufan dostalo do jihovýchodní Asie, kde jsou dosud, například na Filipínách nebo v Indonésii, velké skupiny muslimského obyvatelstva. Od Arabů slovo tufan přejaly i další národy, které žijí v této oblasti, a pojmenovaly jím kruté cyklonové bouře, které se vyskytují v západním Pacifiku. Takovým bouřím se v Karibské oblasti říká hurikán, což je také dost zajímavé slovo, ale o něm někdy příště. My se vrátíme k tajfunům a jejich řekněme otci Týfónovi.
To byla opravdu dost příšerná příšera. Tento obr měl rovnou stovku dračích hlav a mluvil současně hlasem člověka, psa i býka. Jeho zrození souvisí s bojem nejvyššího boha Dia se strýci a tetami, kterým se říkalo Titáni. Před pár dny jsem tady o tom také mluvil. Týfón měl Titány pomstít a Dia zničit. Což se nezdařilo, Zeus Týfóna ve strašném boji přemohl tím, že mu blesky spálil všech sto hlav a podle jedněch autorů obra svrhnul do věčné tmy Tartaru, podle druhých ho uvěznil pod sicilskou sopku Etnu, odkud dosud bohům a lidem hrozí svými žhavými slinami.
Teorie o tom, že slovo tajfun vzniklo ze jména řeckého mytologického obra, se mi moc libí, zvlášť ta její varianta popisující putování slova přes arabštinu do jihovýchodní Asie. Poctivě ale musím přiznat, že etymologové mají na věc jiný názor než Vojtěch Zamarovský a Isaac Asimov. Podle těchto jazykových odborníků tajfun z řeckým obrem nemá nic společného. Jde prý o čínský výraz taifung, v doslovném překladu "velký vítr".
Vysílá se ve čtvrtek 27.2.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
