Tapeta

Tapeta je slovo cizí, existuje v našem jazyce už dlouho a úsloví být či mít něco na tapetě je staré až překvapivě. Možná je prý dokonce předstředověkého původu. Dnes slovem tapeta označujeme, jak píše Slovník spisovného jazyka českého " papír, řídčeji tkaninu nebo umělou hmotu k pokrývání stěn". Toto slovo k nám přešlo z němčiny, do ní se dostalo z latiny, kde tapeta a tapes znamenalo koberec a přikrývku, stejně jako řecké tápes či tapís. Někteří etymologové uvažovali i o perském původu tohoto výrazu. S původním řeckým a latinským významem tohoto slova, tedy koberec, jsou spojeny výrazy tapisérie, což je tkaný nástěnný koberec, a také dnes už skoro zapomenuté silně hovorové tepich, kterým se podle němčiny říkalo koberci. A o koberce jde také ve slovních obratech, v nichž se pro nás dnes trochu nepochopitelně vyskytuje tapeta. Být na tapetě znamená být předmětem výtek, mít někoho na tapetě znamená pomlouvat někoho, kritizovat někoho, a když si postěžujeme, že to a to máme pořád na tapetě, chceme tím říct, že jsme pořád kritizováni za totéž, že je nám cosi neustále připomínáno neboli předhazováno. Podobná úsloví jsou například i v němčině, auf dem Tapet sein znamená být předmětem rozhovoru, stejný význam má anglické to be on the tapis a francouzské etre sur le tapis. Všude slyšíme tapetu. Což je opět tapeta v původním významu, totiž koberec. Lingvistka Ludmila Stěpanova na vysvětlenou píše: "Výraz být na tapetě byl spojen s obyčejem knížat sedět při projednávání důležitých věcí u zeleného koberce, řecky tapetos." Zdá se že toto rčení bylo už v latině a řečtině a že postupně přešlo do evropských jazyků.

Michal Novotný

Stejný původ ovšem má i rčení pozvat si někoho na kobereček či na koberec, které má týž význam. Tady se jen koberec nemaskuje tapetou, která ve významu koberec v češtině existuje už jen ve zmíněních slovních spojeních.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz